Středomořská strava jako prevence kardiovaskulárních onemocnění

Středomořská strava jako prevence kardiovaskulárních onemocnění

Středomořská strava je často dávána do souvislosti zejména se zdravím srdce a s prevencí onemocnění srdce a cév. Výhody tohoto typu stravování můžeme však spatřovat také v oblasti prevence metabolického syndromu nebo cukrovky.

Článek připravil: Eliška Hrežová
Vydáno: 14. 12. 2017

Obecně se pod pojmem středomořská strava skrývá strava bohatá na zeleninu, ovoce, ořechy, celozrnné obiloviny a luštěniny. Tuky jsou zastoupeny většinou olivovým nebo řepkovým olejem, červené maso bychom ve stravě obyvatel středomořského regionu našli méně, za to ryby a drůbeží maso zase hojně. V doporučeních k této stravě dokonce najdeme střídmou konzumaci červeného vína, která je, pochopitelně, oblíbená. V šedesátých letech minulého století Ancel Keys sledoval nižší výskyt civilizačních onemocnění u Italů a Řeků v porovnání s ostatními národy a dal si tyto výsledky do souvislosti s jejich stravou. Tím odstartoval zájem o tento typ stravování a jeho vliv na naše srdce a cévy. Je třeba si ale uvědomit, že tento typ stravování následuje některá z tradiční pravidel těchto regionů. Ty se mohou lišit jak v jednotlivých oblastech, tedy regionálně, tak i z pohledu času. Jinými slovy, neexistuje žádná jedna univerzální středomořská dieta, ale objevuje se v různých variacích, s různým počtem doporučení a týkající se různých potravin.

Ačkoli není oficiálně středomořská strava běžně doporučována, její odkazy můžeme najít v mnoha studiích. Pro oblast primární prevence byla provedena analýza dostupných studií pod hlavičkou Cochranovy knihovny. Ta patří k nezávislým informačním zdrojům a analýzy jsou v ní tvořeny v rámci mezinárodní sítě odborníků. Autoři srovnali celkem 11 studií, které ale nebyly všechny stejné. Lišily se právě v počtu zařazených doporučení, jichž bylo definováno celkem sedm. Pro zahrnutí do analýzy stačilo ale sledovat pouze dvě z těchto doporučení. Proto je nutné nahlížet na výsledky opatrně. Z výsledků analýzy vyplývá, že středomořská strava může mít příznivý vliv na hladinu lipidů v našem těle. Může tedy dojít ke snížení celkové hladiny cholesterolu na žádanou úroveň, což je nejenom v prevenci onemocnění srdce žádoucí.

Primární prevence kardiovaskulárních onemocnění se týkají také další studie. Jedna z takových studií podpořila pozitivní význam, kdy konzumace této stravy po dobu necelých pěti let vedla až k třetinovému snížení rizika infarktu, mrtvice nebo úmrtí jako následku kardiovaskulárního onemocnění u jedinců ve významném riziku. Každá studie má své limity, proto je třeba se zamyslet nad přenositelností výsledků k nám, do České republiky. Účastníci studie jsou převážně z oblasti Středozemního moře, mají jiný životní styl a genetický základ. Ne vždy jsou porovnávány zcela srovnatelné skupiny nebo může dojít k tomu, že část účastníku z kontrolní skupiny ukončí svou účast ve studii předčasně. Tím může dojít k umělému zlepšení výsledků, u skupin, kde byla středomořská strava konzumována.

I přes uvedené limity studií však můžeme stravu středomořského typu obecně doporučit, protože z velké části odpovídá i zásadám správné výživy. Nad konzumací červeného vína bychom mohli vést diskuzi, ale zvýšený příjem ovoce, zeleniny, luštěnin, ryb nebo ořechů může přinést mnoho benefitů nejenom v otázce prevence kardiovaskulárních onemocnění, ale má význam i pro mnoho dalších aspektů našeho zdraví.

Shrnutí na závěr

  • Středomořská strava z velké části odpovídá zásadám správném výživy.
  • Je bohatá na zeleninu a ovoce, ořechy, celozrnné obiloviny a luštěniny.
  • V kuchyni využívá převážně rostlinné tuky, ryby a drůbeží maso.
  • Má příznivý vliv na hladinu lipidů v našem těle.
  • Dlouhodobá konzumace (po dobu 5 let) může snížit až o třetinu rizika infarktu, mrtvice nebo úmrtí jako následku kardiovaskulárního onemocnění u jedinců ve významném riziku.

Zdroje

ESTRUCH, Ramón, Emilio ROS, Jordi SALAS-SALVADÓ, et al. Primary Prevention of Cardiovascular Disease with a Mediterranean Diet. New England Journal of Medicine [online]. 2013, 368(14), 1279-1290 [cit. 2016-07-13]. DOI: 10.1056/NEJMoa1200303. ISSN 0028-4793. Dostupné z: http://www.nejm.org/doi/abs/10.1056/NEJMoa1200303.

REES, Karen, Louise HARTLEY, Nadine FLOWERS, et al. 'Mediterranean' dietary pattern for the primary prevention of cardiovascular disease. New England Journal of Medicine [online]. 2013,368(14), 1279-1290 [cit. 2016-07-13]. DOI: 10.1002/14651858.CD009825.pub2. ISBN 10.1002/14651858.CD009825.pub2. ISSN 0028-4793. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/14651858.CD009825.pub2.

SLEIMAN, Dana, Marwa R. AL-BADRI, Sami T. AZAR, et al. Effect of Mediterranean Diet in Diabetes Control and Cardiovascular Risk Modification: A Systematic Review. New England Journal of Medicine [online]. 2013, 368(14), 1279-1290 [cit. 2016-07-13]. DOI: 10.3389/fpubh.2015.00069. ISBN 10.3389/fpubh.2015.00069. ISSN 0028-4793. Dostupné z: http://journal.frontiersin.org/article/10.3389/fpubh.2015.00069/abstract.

Mediterranean diet for heart health. Mayo Clinic [online]. Rochester: Mayo Foundation for Medical Education and Research, 2016 [cit. 2016-07-13]. Dostupné z: http://www.mayoclinic.org/healthy-lifestyle/nutrition-and-healthy-eating/in-depth/mediterranean-diet/art-20047801?pg=1.

Obrázek

STERN Michael. Wall_Food_10048 [online]. Listopad 13, 2017 [cit. 2017-13-11]. Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.0 Generic (CC BY-SA 2.0). Dostupné z: https://www.flickr.com/photos/68711844@N07/15800083686/in/photolist-q5cypY-7UDq5L-pav7ZE-pPXkQL-pay2xk-q7hKyi-HUvd2m-Jes33f-dy8GkC-7WDxUe-9n6kXe-q787SM-q7qB1Y-ot3E9U-pPVDQK-zqrSS8-pmjLAV-pPSigM-eboyt4-pay4VB-75BcuX-pPVHED-paxVhV-pPVB2t-7kv5ug-5ENVce-ot4jCV-EMsRH-q7qBw7-qcfXdx-94FGHM-q7hLHc-ot3AQ9-oHvy9q-oKx9ha-qKpciM-ot448r-qc3ztq-ot3UVL-pV9kcR-qsZw3b-8kCpqZ-qRADze-b74BBX-q5cySS-6oQLRg-qt1j5y-pPUukL-q785rV-e34KAb.