Spánek dětí trápí i maminky TNG

Spánek dětí trápí i maminky TNG

Je pravda, že je spánek dětí problematický? I když je to věc, která vás trápí a znepokojuje, radíme, neřešte tabulky a vydržte. Nastavení mechanizmů, které řídí spánek, trvá několik měsíců. Pravidelností a jasnými signály tomu můžete ale napomoct. 

Článek připravil: Eliška Hrežová
Vydáno: 30. 6. 2020

Maminky ve studii The Next Generation poctivě vyplňují dotazníky o vývoji jejich dítěte. Součástí je také otázka, jestli je něco v souvislosti s jejich dítětem znepokojuje. Je to otevřená otázka, která nabízí prostor popsat jakoukoli událost, nicméně až nápadně často se v kolonce objevoval spánek dětí. Hrál dokonce prim ve všech obdobích, kdy dotazníky vyplňují. Není to asi pro nikoho velké překvapení, protože spánek, ať už na straně rodičů nebo dítěte, je s příchodem nového člena do rodiny žhavým tématem.  

Kolik a jak často? 

Pro spánek v prvních 6 měsících je význačná hlavně variabilita a tabulky je lepší nechat zavřené. Novorozenci spí v mnoha krátkých úsecích 2 a půl až 4 hodiny kdykoli během dne i noci přerušených časem na krmení. V průměru to celkem může dát až 15 hodin, nicméně jsou děti, které spí méně, necelých 10 hodin i více, až 20 hodin, jak ukazuje graf. Zejména pro maminky je to krušné období dané nezralými mechanizmy, které řídí spánek dětí. 

Seřídit vnitřní čas chvíli trvá 

Cirkadiánní rytmy ovládané suprachiasmatickým jádrem potřebují k zorientování v “čase” 3 až 4 měsíce od narození. S postupným vývojem jádra se vyvíjí i cirkadiánní rytmy a děti jsou vnímavější vůči signálům světla a tmy, které pomáhají rozeznat čas spánku a bdění, stejně jako čas jídla a uspávacích rituálů. Přes den tak vydrží déle vzhůru a postupně se prodlužuje doba, po kterou jsou schopné v kuse spát. V 6 měsících je to až 6 hodin v kuse. V roce už je většina spánku přesunuta do nočních hodin a doplněna o krátké šlofíky přes den. Čím jsou tedy děti starší, tím jsou úseky jejich spánku delší, stabilnější a je jich méně. 

Klíčem ke spánku je pravidelný režim 

Každá rodina se řídí svým vlastním režimem, ale je dobré ho vždy dodržovat. Pravidelnost ve vstávání, krmení, šlofících i večerním uspávání pomůže v ukotvení signálů, které posilují cirkadiánní rytmy. Místo, kde dítě spí, by mělo být určeno pouze ke spánku, a ne ke hraní. Do postýlky také dávejte spíše dítě ospalé než spící. Pokud ale vše nejde podle plánu, který jste si stanovili, nezoufejte a vytrvejte.   

Pozor na alkohol 

Alkohol je palčivým problémem nejenom v těhotenství. Jestliže si dopřejete sklenku vína během kojení, může to mít za následek roztříštěnější spánek spojený s častým probouzením. Dítě také ochuzujete o 20 až 30 % REM spánku, do kterého novorozenci upadají hned po usnutí a je nezbytný pro správný vývoj mozku. Maminky by také neměly zapomínat na sebe a svůj spánek. Nedostatek spánku může být totiž spojen s výskytem depresivních symptomů a s poklesem životní pohody už v tak náročném životním období. 

Shrnuto podtrženo 

  • S novorozenci si moc zábavy “neužijete”, většinu času totiž spí.  
  • Rozdíl mezi dnem a nocí začnou rozeznávat od 3. až 4. měsíce věku, a to je čas, kdy začínají být aktivnější přes den. 
  • Žádné dítě není stejné a u každého může být doba spánku jiná. 
  • K pravidelnému spánku jsou klíčové denní rituály a pravidelný denní režim, které dítěti pomáhají ve vývoji cirkadiánních rytmů a zklidnění před nočním spánkem. 
  • Na spánek má negativní vliv konzumace alkoholu v době, kdy je dítě kojeno. 

Zdroje:

DAVIS, Katherine Finn, Kathy P. PARKER a Gary L. MONTGOMERY. Sleep in infants and young children. Journal of Pediatric Health Care [online]. 2004, 18(2), 65-71 [cit. 2020-06-25]. DOI: 10.1016/S0891-5245(03)00149-4. ISSN 08915245. Dostupné z: https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0891524503001494

GALLAND, Barbara C., Barry J. TAYLOR, Dawn E. ELDER a Peter HERBISON. Normal sleep patterns in infants and children: A systematic review of observational studies. Sleep Medicine Reviews [online]. 2012, 16(3), 213-222 [cit. 2020-06-25]. DOI: 10.1016/j.smrv.2011.06.001. ISSN 10870792. Dostupné z: https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1087079211000682