Co vede maminky k ukončení kojení? Výsledky studie ELSPAC

Co vede maminky k ukončení kojení? Výsledky studie ELSPAC

Výživě dětí v prvních měsících života věnujeme velkou pozornost. Důvod je jednoznačný – významně ovlivňuje správný růst a vývoj dítěte. Je to jeho základní potřeba, skrze kterou navíc buduje vztah s rodiči a posiluje svůj fyzický i mentální vývoj. 

Článek připravil: Kateřina Laššo
Vydáno: 11. 9. 2020

Volbou číslo jedna je kojení  

Kojení je ideální způsob, jakým můžeme dětem v prvních měsících života poskytnou všechny potřebné živiny a tekutiny. Kromě toho najdeme v mateřském mléce látky, které chrání a budují imunitu dítěte – je to zkrátka na míru šitý koktejl. O délce kojení se vedou různé debaty (kolik měsíců je ten správný počet?), ale Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výlučné kojení do 6. měsíce věku dítěte a s kojením pokračovat společně s příkrmy do 2 roků dítěte a déle. 

Ne vždy je vše růžové 

Podle učebnice biologie se zdá, že je kojení jasná a jednoduchá věc. Opak je pravdou. Kojení není, obzvlášť na začátku, snadné a chce trpělivost a jistou dávku zručnosti a spolupráce z obou stran. Naučit se kojit musí jak maminka, tak miminko. Díky měnícím se podmínkám i tomu, že jsme každý unikát, nemusí kojení ale vždy jít hladce a vyčerpaná maminka ho vzdá.  

Nejčastěji to bývá kvůli potížím s tvorbou a vypuzováním mléka. Například bolestivé bradavky, ragády (praskliny na bradavce), nalití prsou, ucpaný mlékovod, mastitida, ploché a vpáčené bradavky, pozdní nástup laktace i množství mléka. Někdy může být problém zase na straně miminka, které má problémy s přisátím nebo to vypadá, že ho prsa děsí a kojení odmítá. Velkou roli pak hrají onemocnění a hospitalizace obou zapojených nebo druh porodu, který ovlivňuje laktaci. 

Proč přestávaly kojit maminky z ELSPAC?  

Důvody ukončení kojení jsme sledovali také ve studii ELSPAC, kde hrál největší roli zdravotní stav maminky. V období po porodu to byly poporodní komplikace, jako neporozená placenta, horečka nebo infekce matky, které vedly k ukončení kojení z pohledu lékaře. Samy maminky v té době udávaly jako překážku v kojení záněty bradavek, hemeroidy, infekce močových cest a pocity vyčerpanosti. V půl roce po porodu se k důvodům ukončení kromě onemocnění prsu přidal také únik moči. 

Jak jsme na tom dnes 

Dnes je podpora kojení a informovanost o jeho významu větší, než tomu bylo dříve. Přesto je aktuálně v půl roce kojeno 39,1 % dětí (data ÚZIS 2017). Do cíle WHO, aby bylo kojeno nejméně 50 % dětí, je to stále daleko. Závažné důvody k ukončení kojení jsou přitom metabolická onemocnění dítěte a určitá onemocnění matky (např. onkologická nebo psychická). Kojení je ale citlivé téma a může být opravdu fyzicky i psychicky vyčerpávající. Jeho vzrůstající propagace a důraz kladený na jedinečnost vyživujících látek navíc může, obzvlášť u maminek, kterým se kojit nedaří, vzbuzovat pocity selhání a zoufalství. V takový moment se nebojte říct o pomoc svému okolí nebo požádat o radu laktační poradkyně.  

Nejste v tom samy 

I když se může zdát, že ostatním maminkám se vše daří přesně podle učebnice, sžívání s novým členem rodiny po příchodu z porodnice zamává s nejednou domácností. Neklaďte na sebe přehnané nároky, užívejte si společný čas, ať už je to při kojení nebo krmení z lahve, odpočívejte a nezapomínejte na své vlastní potřeby. Dítě potřebuje hlavně spokojené rodiče. 

 

Zdroje:

ČAMKOVÁ, Kateřina. Základní důvody ukončení kojení: zkušenosti z kohorty ELSPAC [online]. Brno, 2015 [cit. 2020-09-07]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/yl5t3/Camkova_zakladni_duvody_ukonceni_kojeni_2015.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Prof. MUDr. Julie Dobrovolná, Ph.D.