Za stravovací zvyklosti vděčíme rodičům, výsledky studie ELSPAC

Za stravovací zvyklosti vděčíme rodičům, výsledky studie ELSPAC

Stravovací vzorce a zvyklosti jsou u dítěte formovány už od raného dětství prostřednictvím přístupu rodičů či prarodičů. Tyto naučené vzorce a zvyklosti si dítě nese i do dospělého života, ve kterém má tendenci je předávat svým potomkům. Nás zajímalo, jaké stravovací vzorce najdeme v populaci ELSPAC dětí a jak jsou tyto vzorce stabilní či variabilní v čase.

Článek připravil: Markéta Grulichová
Vydáno: 17. 7. 2020

Analýza stravovacích vzorců je jednou z metod, kterou lze sledovat vývoj a proměnlivost stravování dané populace v čase. Tuto metodu jsme využili pro sledování vývoje stravování u dětí ze studie ELSPAC a to konkrétně v 7, 11 a 15 letech dítěte. Data o výživě byla sbírána metodou potravinového frekvenčního dotazníku, přičemž dotazníky v 7 a 11 letech dítěte vyplňovala matka a v 15 letech už dotazník vyplňovalo dítě samo.

Zdroj dat: Grulichová, 2020

Podle pyramidy i junk food

Z analýzy vyplynula stabilita dvou stravovacích vzorců, které se držely ve všech třech časových obdobích. První tzv. „obezřetný“ stravovací vzorec se skládal z potravin, které se daly zařadit do potravinových skupin tehdejších výživových doporučení, tj. respektovaly potravinovou pyramidu – pečivo, přílohy, ovoce, zelenina, maso, ryby, mléčné výrobky a umírněné množství tučných a sladkých potravin.

Druhý stravovací vzorec se nazýval „junk food“ a pojil se s vyšší konzumací ne příliš pestré stravy, tj. spíše jsme zde pozorovali vyšší konzumaci sušenek, dortíků, sladkého pečiva, tučných potravin, fastfoodu jako je např. pizza či smažené hranolky, dále vyšší konzumaci uzenin a také slazených limonád.

Změny ve společnosti nehrají velkou roli

V analýze jsme pozorovali rovněž trend ve stravování v porevoluční době, čili v době, kdy se naše společnost měnila z komunistické do demokratické. Z této společenské změny by se dal předpokládat trend popisující vyšší variabilitu stravování, která by plynula z vyšší dostupnosti různých potravin. Nicméně v naší studii nebyl pozorován žádný takový efekt a pozorované stravovací vzorce zůstaly zcela stabilní v průběhu tří sledovaných období (celkově po dobu osmi let). Podobné výsledky byly publikované také v sesterské britské studii ALSPAC (Avon Longitudinal Study of Parents and Children).

S ohledem na úplně jiné sociálně-ekonomické prostředí na počátku 90. let ve Velké Británii a Československu (následně České republice) mají rodinné stravovací vzorce daleko výraznější vliv na výživu dětí než socio-ekonomické trendy, celková vyšší dostupnost zboží či masivní marketing. Celkové důvody celého vývoje situace jsou však poměrně komplexní a mohou být částečně ovlivněny více faktory, a proto by si tato analýza zasloužila další zkoumání.

 

Autorkou článku je Mgr. Markéta Grulichová, která se studii ELSPAC věnuje po celou dobu svého působení na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. V současnosti se rovněž aktivně podílí na navazující studii Young Adults, ve které zajišťuje měření na přístroji Inbody a antropometrii. 

Zdroje:

GRULICHOVÁ, Markéta, Filip ZLÁMAL, Lenka ANDRÝSKOVÁ, Jan ŠVANCARA, Hynek PIKHART a Julie BIENERTOVÁ-VAŠKŮ. Dietary pattern longitudinality during 8 years in children: results from the European Longitudinal Study of Pregnancy and Childhood (ELSPAC–CZ). Public Health Nutrition [online]. , 1-7 [cit. 2020-07-17]. Dostupné z: https://www.cambridge.org/core/product/identifier/S1368980020001056/type/journal_article