Zase po roce je tu jaro a naším cílem je čistá a nablýskaná domácnost. Schválně, kolik čistících prostředků byste napočítali, kdybyste všechny vyskládali vedle sebe do řady. Pět? Deset? Víc? Je potřeba drhnout, umývat, zbavovat se vodního kamene, leštit, zbavovat se prachu, prát, a každý povrch vyžaduje jiný prostředek. Když je to čistič na podlahu, nepoužijeme ho na nádobí nebo do pračky. Věděli jste, že princip všech čistících prostředků je ale v základu stejný? Zhruba od roku 2800 př. n. l. je podstatou čistících prostředků mýdlo. Jak to funguje?
Reakcí vody, tuků a zásady vznikají mýdla, která patří do skupiny látek zvané povrchově aktivní látky neboli tenzidy, které jsou zodpovědné za samotné čištění. Díky své specifické struktuře jsou výborně rozpustné ve vodě a zároveň jsou schopné interagovat s nečistotami. Tenzidy pomocí mezimolekulárních sil nečistoty vychytávají, uzavírají do tzv. micel, a tím je převádějí z čištěného povrchu (rukou, textilií atd.) do vodného roztoku, čímž vzniká kalná špinavá voda.
S nástupem petrochemického průmyslu ve 40. letech minulého století přišly na scénu syntetické tenzidy. K jejich výrobě se ve většině případů využívá ropa. Syntetické tenzidy jsou často účinnější, ale v přírodě se pomaleji rozkládají. Čističky odpadních vod nejsou schopny většinu syntetických tenzidů odbourat, takže se tyto látky dostávají do vodních ekosystémů. Tenzidy svým pěněním narušují přestup kyslíku do vody a ohrožují vodní organismy.
Mezi další přidané látky v čistících prostředcích patří například parabeny, ftaláty či benzotriazoly, které mohou poškozovat naši imunitu (kožní ekzémy a alergie), hormonální regulaci či způsobovat dýchací potíže. Podobné účinky mají nejen na lidi, ale i na ostatní živé organismy. Proto jsou čistící prostředky, které tyto látky neobsahují, mnohem šetrnější k celé přírodě a jsou rozhodně ohleduplnější alternativou.
Ne všechno, co je v "zelené lahvi", musí být šetrnější k planetě a lidem. Nejlepší je řídit se certifikacemi, které zaručují dodržování jistých limitů pro obsah těchto výrobků. Na českém trhu se můžeme setkat např. s certifikacemi "Ekologicky šetrný výrobek" či "EU ecolabel". Dostupné jsou i výrobky bez certifikace, ale prodávané jako ekologické – zde stojí za to se podrobněji podívat na složení výrobku, zda obsahuje biologicky snadno rozložitelné složky a zároveň složky rostlinného původu.
Zkuste se mrknout do vaší spižírny nebo lednice a možná najdete poklad.
Vypracované po odborné konzultaci s Mgr. Ninou Pálešovou a Barborou Rudzanovou, MSc.
Další zdroje pro více informací: Association of endocrine disruptors and obesity: perspectives from epidemiological studies, https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1365-2605.2009.01035.x.
Association between exposure to parabens and total mortality in US adults, https://1url.cz/ErnNh.
Respiratory Health Effects of Exposure to Cleaning Products, https://doi.org/10.1016/j.ccm.2020.08.010.
Effects of detergents on natural ecosystems and wastewater treatment processes: a review, https://link.springer.com/article/10.1007/s11356-019-05802-x.
Production of green surfactants: Market prospects https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0717345821000063.
ROZHODNUTÍ KOMISE Evropské unie o ekologických kritériích pro udělování ekoznačky EU pracím prostředkům, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32017D1218&from=EN.
Interactions between surfactants and the skin – Theory and practice, https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0001868617305250#f0030
Estimating exposures to indoor contaminants using residential dust, Estimating exposures to indoor contaminants using residential dust | Journal of Exposure Science & Environmental Epidemiology (nature.com).
Estimating exposures to indoor contaminants using residential dust, https://www.nature.com/articles/jes201111.
Zinn, M. K., & Bockmühl, D. (2020). Did granny know best? Evaluating the antibacterial, antifungal and antiviral efficacy of acetic acid for home care procedures. BMC Microbiology, 20(1). https://doi.org/10.1186/s12866-020-01948-8.
Uměle vyrobené látky známé pod zkratkou PFAS se hromadí v našem těle. Ani příroda se jich nedokáže jednoduše zbavit. Díky vzorkům krve účastníků studie Young Adults jsme mohli pozorovat, jak tyto "věčné chemikálie" ovlivňují a narušují imunitní systém.
Už jste slyšeli mezi dětmi někdy: "Dáme góla / Jdem nabít / Máš lift"? A vidíváte postávající teenagery vyfukující nezapáchající nebo dokonce vonící dým? Mezi dětmi se nikotinové výrobky rozšiřují rychleji, než stačíme sledovat a přidávají se další drogy. Jako rodič máte nelehký úkol – být v obraze!
