Studie mozku Vulde a její pokračování Health Brain Age

Až na mozek

Dřívější výzkumy ukázaly, že lidé s depresí mají oproti zdravým jedincům v určitých oblastech mozku jiné množství šedé hmoty. Mohou k tomu vést i stresové události v těhotenství jejich matek.

Pro studii VULDE jsme použili dotazníková data o stresových událostech matek v těhotenství zaznamenaných v naší původní studii ELSPAC a skeny mozků jejich dětí z mladé dospělosti. Navíc jsme u mladých dospělých měřili náchylnost k depresi samotné.

Úkolem studie Health Brain Age (HBA) bylo lépe porozumět procesům biologického stárnutí a náchylnosti k duševním onemocněním.

Jak to probíhalo

  • Do studie VULDE se zapojilo 130 původních účastníků.
  • Během jednoho dopoledne prošli magnetickou rezonancí, antropometrickým vyšetřením, odběrem biologického materiálu a vyplnili několik dotazníků.
  • Všichni obdrželi svůj záznam z rezonance, finanční odměnu a individuální výsledky ohledně množství mozkové hmoty a náchylnosti k depresi.

HBA a co bylo dál

  • Do studie Health Brain Age se zapojilo 260 mladých dospělých, z nichž někteří byli zároveň i účastníci studie VULDE.
  • Znovu jsme snímali mozkovou anatomii a aktivitu.
  • Sledovali jsme emoce.
  • Odebrali jsme žilní krev a stěr z úst.
  • Měřili jsme tlak, antropometrii, spirometrii.
  • Provedli jsme test kognice a byly vyplněny další dotazníky.

Co díky vám víme

  • Mladí dospělí, jejichž matky prožívaly během těhotenství silně stresující události (rozvod, úmrtí partnera apod.), dnes mají méně hmoty mozkové jak v celém mozku, tak i v několika konkrétních oblastech.
  • Zároveň zažívají více úzkostí, vzteku, únavy a jsou náchylnější k depresím.
  • Ti, jejichž matky zažívaly během těhotenství více symptomů deprese, měli v mladé dospělosti starší mozek než by odpovídalo jejich chronologickému věku.
  • Míra stresu, kterou zažívali mladí dospělí v poslední době, predikovala rychlost stárnutí mozku mezi dvěma vyšetřeními mozku.

Stáří mozku 

  • Věk mozku byl vypočítán pomocí neuroanatomického modelu NAPR, který je založen na tisících snímků z magnetické rezonance od dobrovolníků ve věku 6-89 let.
  • Na základě porovnání snímku mozku a tohoto modelu jsme určili věk mozku v době vyšetření. Rozdíl mezi tímto věkem mozku a reálným věkem účastníka v době vyšetření jsme pak nazvali Brain Age Gap.
  • Hodnoty se pohybovali do plusu (starší) i mínusu (mladší). Ani jedna možnost však není ideální, pokud jsou hodnoty vysoké!

Biologický věk

  • Dalším výsledkem vyšetření v rámci studie HBA bylo zjištění biologického věku.
  • Biologický věk jsme zjistili pomocí krevního tlaku, objemu vydechnutého vzduchu za 1 vteřinu a krve (sledujeme albumin, alkalickou fosfatázu, cholesterol, kreatinin, c-reaktivní protein (CPR), glykovaný hemoglobin, močovinový dusík).
  • Rozdíl mezi biologickým věkem a chronologickým věkem (máme v občance) jsme nazvali Biological Age Gap (BioAGE)

Co má vliv na biologický věk?

  • délka novorozence po porodu
  • načasování puberty
  • BMI*
  • množství viscerálního tuku*

*můžeme stále ovlivnit a stárnutí zpomalit

Kořeny výzkumu

Studie mozku a náchylnosti k dušením onemocněním vede Klára Marečková, Ph.D., M.Sc. z výzkumného centra CEITEC MUNI ve spolupráci s CELSPAC.

Podívejte se na video, ve kterém se přímo od Kláry dozvíte, kde má VULDE a Health Brain Age kořeny.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info