Na co si dát pozor při bezmléčné dietě

Mléčné bílkoviny patří mezi nejčastější alergeny u dětí do 3 let. Při potvrzení diagnózy alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) je pak jediným řešením dodržování eliminační bezmléčné diety, jak u kojící maminky, tak i u dítěte s ABKM. Jaká jsou specifika této diety a co dělat v případě, když u kojence s ABKM nelze kojit?

19. 2. 2021 Mgr. Petra Kuřátková

Bez popisku

Mléko je v našem regionu důležitou součásti jídelníčku. Setkáváme se s ním nejen při pití samotného nápoje nebo ve formě mléčných výrobků, ale také tam, kde byste ho vůbec nečekali. Velice často je totiž skrytou součástí různých uzenin, dezertů, müsli tyčinek nebo dokonce margarinů či pečiva. Potravinový alergik (nebo kojící maminka potravinového alergika) si proto musí hlídat složení všech potravin. Nezbývá tedy nic jiného než číst etikety (jako každý alergen bývá značeno tučně) a v případě nebaleného zboží zjišťovat složení u prodejce.

Ze stravy je nutno vyloučit

  • Kravské mléko a veškeré výrobky z něj:
    • kefír, acidofilní mléko, smetany, jogurty/jogurtové nápoje, kyšku, podmáslí, tvaroh, tradiční pomazánkové máslo, syrovátku, sýry, máslo (ghee je většinou dobře tolerováno),
    • zmrzlinu, mléčné dezerty, pudinky.
  • U rizikových potravin je potřeba pečlivě sledovat složení a v případě obsahu mléčné bílkoviny je nekupovat. Pozor především na:
    • sladké/slané pečivo, čokolády, polevy, krekry, slané pochutiny, cukrovinky, směsi koření, uzeniny, konzervy, instantní potraviny.

Nutné je se také vyhnout všem ostatním živočišným mlékům, a to z důvodu existence zkřížené alergické reakce. Většina dětí s ABKM také kvůli podobnému složení špatně reaguje rovněž na sóju, proto při těžkých projevech zvážte vyřazení i této luštěniny a výrobků z ní.  

Nedostatek vápníku a vitaminu D

Jelikož mléčné výrobky představují nejlepší zdroj vápníku, jejich vyřazení bývá velice často spojeno s deficitem této minerální látky. Kromě toho, zvláště při nedostatku tučných ryb v jídelníčku, bývá deficitní i vitamin D. Tyto 2 látky je proto dobré ve většině případů do jídelníčku přidávat cestou doplňků stravy.

Pokud nelze kojit

Kojení je z mnoha důvodů výhodné. Když ale kojící maminka nemůže držet bezmléčnou dietu (třeba i z jiných zdravotních důvodů) nebo je potřeba miminko kvůli prospívání dokrmovat, pak je třeba vybrat vhodnou náhradní kojeneckou formuli. Na trhu jsou k dispozici 2 typy umělých mlék a volba závisí na rozsahu alergie:

  • u predispozice (rodič/sourozenec je alergik) nebo u velice lehké alergie – je možno podávat výživu s částečně hydrolyzovanou bílkovinou. Ta se vyrábí speciální úpravou kravského mléka tak, že se bílkoviny rozštěpí, čímž se sníží jejich schopnost vyvolat alergii. V umělém mléku pak zůstávají částečně rozštěpené bílkoviny (peptidy), na které děti mohou reagovat. Tyto mléka jsou označována jako HA (hypoantigenní).
  • u těžších forem – se používá výživa na bázi aminokyselin – základních stavebních kamenů bílkovin, které alergii nevyvolávají. Jedná se o úplné rozštěpení bílkovin, proto se tyto mléka označují jako eHF (extenzivní hydrolyzát).

Závěrem

Vynechávání celé skupiny potravin je spojeno s rizikem nedostatku některých potřebných látek. V tomto případě se jedná zejména o vápník nebo vitamin D. Proto je důležité zaměřit se na jejich jiné zdroje ve stravě (sardinky a ryby obecně, vejce, košťálová zelenina, ořechy a semena, mák) a v případě nutnosti tyto látky získávat pomocí doplňků stravy. Mléčná bílkovina je součástí mnoha tradičních receptů, ale i tak se dá poskládat pestrý a nutričně vyvážený jídelníček.

Autorkou článku je nutriční terapeutka Mgr. Petra Kuřátková, která má pod taktovkou projekt nutrimamma.cz a stojí za vývojem aplikace pro maminky BABY DIARY&tracker.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info