Mléčné bílkoviny patří mezi nejčastější alergeny u dětí do 3 let. Při potvrzení diagnózy alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) je pak jediným řešením dodržování eliminační bezmléčné diety, jak u kojící maminky, tak i u dítěte s ABKM. Jaká jsou specifika této diety a co dělat v případě, když u kojence s ABKM nelze kojit?
Mléko je v našem regionu důležitou součásti jídelníčku. Setkáváme se s ním nejen při pití samotného nápoje nebo ve formě mléčných výrobků, ale také tam, kde byste ho vůbec nečekali. Velice často je totiž skrytou součástí různých uzenin, dezertů, müsli tyčinek nebo dokonce margarinů či pečiva. Potravinový alergik (nebo kojící maminka potravinového alergika) si proto musí hlídat složení všech potravin. Nezbývá tedy nic jiného než číst etikety (jako každý alergen bývá značeno tučně) a v případě nebaleného zboží zjišťovat složení u prodejce.
Nutné je se také vyhnout všem ostatním živočišným mlékům, a to z důvodu existence zkřížené alergické reakce. Většina dětí s ABKM také kvůli podobnému složení špatně reaguje rovněž na sóju, proto při těžkých projevech zvážte vyřazení i této luštěniny a výrobků z ní.
Jelikož mléčné výrobky představují nejlepší zdroj vápníku, jejich vyřazení bývá velice často spojeno s deficitem této minerální látky. Kromě toho, zvláště při nedostatku tučných ryb v jídelníčku, bývá deficitní i vitamin D. Tyto 2 látky je proto dobré ve většině případů do jídelníčku přidávat cestou doplňků stravy.
Kojení je z mnoha důvodů výhodné. Když ale kojící maminka nemůže držet bezmléčnou dietu (třeba i z jiných zdravotních důvodů) nebo je potřeba miminko kvůli prospívání dokrmovat, pak je třeba vybrat vhodnou náhradní kojeneckou formuli. Na trhu jsou k dispozici 2 typy umělých mlék a volba závisí na rozsahu alergie:
Vynechávání celé skupiny potravin je spojeno s rizikem nedostatku některých potřebných látek. V tomto případě se jedná zejména o vápník nebo vitamin D. Proto je důležité zaměřit se na jejich jiné zdroje ve stravě (sardinky a ryby obecně, vejce, košťálová zelenina, ořechy a semena, mák) a v případě nutnosti tyto látky získávat pomocí doplňků stravy. Mléčná bílkovina je součástí mnoha tradičních receptů, ale i tak se dá poskládat pestrý a nutričně vyvážený jídelníček.
Autorkou článku je nutriční terapeutka Mgr. Petra Kuřátková, která má pod taktovkou projekt nutrimamma.cz a stojí za vývojem aplikace pro maminky BABY DIARY&tracker.
Podle WHO by mělo být dítě krmeno výlučně mateřským mlékem minimálně do 6 měsíců věku. Kojení je totiž výhodné pro spoustu důvodů. Kromě toho, že mateřské mléko obsahuje všechny živiny potřebné pro zdravý růst a vývoj dítěte, nachází se v něm například i probiotika a další imunitu podporující látky.
S ukončeným čtvrtým měsícem, s probdělými nocemi, s naprosto vyčerpanými prsy, po návštěvě pediatra nebo i chytré kamarádky, těch příležitostí je zkrátka mnoho, kdy se většina maminek netrpělivě začne ptát, kdy už konečně můžou začít s příkrmy. Jak máme v zavádění příkrmů postupovat? Kdy je ten nejlepší okamžik začít?
