Co vede maminky k ukončení kojení? – výsledky studie ELSPAC

Výživě dětí v prvních měsících života věnujeme velkou pozornost. Důvod je jednoznačný – významně ovlivňuje správný růst a vývoj dítěte. Je to jeho základní potřeba, skrze kterou navíc buduje vztah s rodiči a posiluje svůj fyzický i mentální vývoj.

11. 9. 2020 Kateřina Laššo

Volbou číslo jedna je kojení  

Kojení je ideální způsob, jakým můžeme dětem v prvních měsících života poskytnou všechny potřebné živiny a tekutiny. Kromě toho najdeme v mateřském mléce látky, které chrání a budují imunitu dítěte – je to zkrátka na míru šitý koktejl. O délce kojení se vedou různé debaty (kolik měsíců je ten správný počet?), ale Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výlučné kojení do 6. měsíce věku dítěte a s kojením pokračovat společně s příkrmy do 2 roků dítěte a déle. 

Ne vždy je vše růžové 

Podle učebnice biologie se zdá, že je kojení jasná a jednoduchá věc. Opak je pravdou. Kojení není, obzvlášť na začátku, snadné a chce trpělivost a jistou dávku zručnosti a spolupráce z obou stran. Naučit se kojit musí jak maminka, tak miminko. Díky měnícím se podmínkám i tomu, že jsme každý unikát, nemusí kojení ale vždy jít hladce a vyčerpaná maminka ho vzdá.  

Nejčastěji to bývá kvůli potížím s tvorbou a vypuzováním mléka. Například bolestivé bradavky, ragády (praskliny na bradavce), nalití prsou, ucpaný mlékovod, mastitida, ploché a vpáčené bradavky, pozdní nástup laktace i množství mléka. Někdy může být problém zase na straně miminka, které má problémy s přisátím nebo to vypadá, že ho prsa děsí a kojení odmítá. Velkou roli pak hrají onemocnění a hospitalizace obou zapojených nebo druh porodu, který ovlivňuje laktaci. 

Proč přestávaly kojit maminky z ELSPAC?  

Důvody ukončení kojení jsme sledovali také ve studii ELSPAC, kde hrál největší roli zdravotní stav maminky. V období po porodu to byly poporodní komplikace, jako neporozená placenta, horečka nebo infekce matky, které vedly k ukončení kojení z pohledu lékaře. Samy maminky v té době udávaly jako překážku v kojení záněty bradavek, hemeroidy, infekce močových cest a pocity vyčerpanosti. V půl roce po porodu se k důvodům ukončení kromě onemocnění prsu přidal také únik moči. 

Jak jsme na tom dnes 

Dnes je podpora kojení a informovanost o jeho významu větší, než tomu bylo dříve. Přesto je aktuálně v půl roce kojeno 39,1 % dětí (data ÚZIS 2017). Do cíle WHO, aby bylo kojeno nejméně 50 % dětí, je to stále daleko. Závažné důvody k ukončení kojení jsou přitom metabolická onemocnění dítěte a určitá onemocnění matky (např. onkologická nebo psychická). Kojení je ale citlivé téma a může být opravdu fyzicky i psychicky vyčerpávající. Jeho vzrůstající propagace a důraz kladený na jedinečnost vyživujících látek navíc může, obzvlášť u maminek, kterým se kojit nedaří, vzbuzovat pocity selhání a zoufalství. V takový moment se nebojte říct o pomoc svému okolí nebo požádat o radu laktační poradkyně.  

Nejste v tom samy 

I když se může zdát, že ostatním maminkám se vše daří přesně podle učebnice, sžívání s novým členem rodiny po příchodu z porodnice zamává s nejednou domácností. Neklaďte na sebe přehnané nároky, užívejte si společný čas, ať už je to při kojení nebo krmení z lahve, odpočívejte a nezapomínejte na své vlastní potřeby. Dítě potřebuje hlavně spokojené rodiče. 

 

Zdroje:

ČAMKOVÁ, Kateřina. Základní důvody ukončení kojení: zkušenosti z kohorty ELSPAC [online]. Brno, 2015 [cit. 2020-09-07]. Dostupné zde. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce prof. MUDr. Julie Dobrovolná, Ph.D.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info