Stresová inkontinence a poporodní deprese jdou ruku v ruce – výsledky studie ELSPAC

Smích, kýchnutí nebo vyndání dítěte z kočárku může být pro ženy trpící stresovou inkontinencí velkým strašákem, stejně jako poporodní deprese. Dobrá zpráva je, že se dají oba stavy řešit, začněte ale včas.

27. 5. 2020 Kateřina Laššo

Těhotenství a porod je pro ženské tělo velká zátěž. Ačkoli časem většina změn, kterými si tělo prochází, vymizí, je dobré některým z nich věnovat pozornost. Inkontinence a poporodní deprese způsobují řadu nepříjemných situací, čímž ovlivňují zdraví žen i péči o dítě.

Poruchy nálad vymizí, u poporodní deprese zbystřete

Stresová inkontinence moči (samovolný únik moči) patří mezi časté zdravotní problémy a u žen po porodu se vyskytuje v 18 až 34 %.  Její výskyt spolu s únavou, bolestmi zad, sexuálními problémy a vztahovými komplikacemi může vést k případnému rozvoji poporodní deprese. Přechodné poruchy nálad po porodu jsou běžné a vcelku rychle vymizí, aniž by zanechaly dramatické následky. Opakem je ale poporodní deprese, která může kvalitu života významně ovlivnit.

Ukazuje se, že vznik poporodní deprese je vyšší u žen, které trpí samovolným únikem moči po porodu. Nic ale není černobílé, protože inkontinence se může objevit i u žen, které depresí již trpí. Vztahem mezi inkontinencí a poporodní depresí se zabývá doktorka Miluše Jurášková, která ke svým analýzám využila data ze studie ELSPAC. Velký výskyt stresové inkontinence moči (17.6 %) i poporodní deprese (17,3 %), vedl paní doktorku k otázce, co stojí za vznikem těchto onemocnění a jak jim lze předcházet.

Ruku v ruce

„Významným zjištěním je, že přítomnost inkontinence v 6 týdnech po porodu 1,5x zvyšuje riziko vzniku poporodní deprese v 6 měsících po porodu. Naopak ženy s poporodní depresí v 6. týdnu po porodu měly o 38 % vyšší šanci, že budou trpět samovolným únikem moči v 6. měsíci, oproti těm, co poporodní depresí netrpěly.”

Ačkoli výsledky nemůžeme vztáhnout na celou populaci, a k jejich potvrzení je třeba sledovat větší soubor žen, ukazují na možnou souvislost obou onemocnění. Samovolný únik moči je stresující a mnoho matek vede ke společenské izolaci a vzniku deprese. Hormonální změny by naopak mohly stát za ovlivněním nálad a zároveň funkčním změnám na močovém měchýři vedoucí k inkontinenci.

Screening a cvičení jako možná prevence

Dá se nějak obou zmíněným stavům předejít? “Faktory, které byly spojeny se vznikem inkontinence byl druh porodu (více u přirozeného – vaginálního), počet předchozích porodů nebo vyšší BMI (body mass index – index tělesné hmotnosti). Poporodní deprese byla naopak ve zvýšené míře u žen, které trpěly depresí už před porodem a rozvedených či ovdovělých žen. Obě onemocnění se spíše projevily u matek se špatným hodnocením zdraví, bolestmi zad nebo u bývalých kuřaček.”

Zjištění jsou velmi dobrým východiskem pro zavedení screeningu do běžné poporodní péče. Díky určení rizikových faktorů se totiž snadno odhalí ženy, které můžou inkontinenci i depresi po porodu čelit. Samotná inkontinence se dá řešit například cvičením na posílení pánevního dna, ale i operativně. Včasná diagnostika, léčba a prevence by významně prospěly zdraví a spokojenosti žen a celých rodin.

Shrnutí na závěr

  • Ve studii ELSPAC trpělo z celkového počtu 3 701 žen 650 (17.6 %) stresovou inkontinencí moči a 641 (17.3 %) poporodní depresí.
  • Přítomnost inkontinence po porodu zvyšuje riziko vzniku poporodní deprese a naopak.
  • Rizikovými faktory inkontinence jsou vyšší věk, přirozený – vaginální porod, počet porodů a vyšší BMI.
  • Rizikovými faktory poporodní deprese je výskyt deprese už před porodem, rozvod nebo ovdovění.
  • K oběma onemocněním přispívá také rodičkou vnímané špatné vlastní zdraví, bolesti zad a bývalé kuřáctví.
  • Samovolnému úniku moči můžete předcházet cviky k posílení pánevního dna a udržováním zdravé hmotnosti.

 

Zdroje:

FRITEL, Xavier, Yawo Edem TSEGAN, Fabrice PIERRE a Marie-Josèphe SAUREL-CUBIZOLLES. Association of postpartum depressive symptoms and urinary incontinence. A cohort study. European Journal of Obstetrics & Gynecology and Reproductive Biology. 2016, 198, 62-67.

GAVIN, Norma I., Bradley N. GAYNES, Kathleen N. LOHR, Samantha MELTZER-BRODY, Gerald GARTLEHNER a Tammeka SWINSON. Perinatal Depression. Obstetrics & Gynecology. 2005, 106(5, Part 1), 1071-1083.

JURÁŠKOVÁ, Miluše, Pavel PILER, Lubomír KUKLA, Jan ŠVANCARA, Petra DAŇSOVÁ, Lukáš HRUBAN, Vít KANDRNAL a Hynek PIKHART. Association between Stress Urinary Incontinence and Depressive Symptoms after Birth: the Czech ELSPAC Study. Scientific Reports. 2020, 10(1).

MELVILLE, Jennifer L., Ming-Yu FAN, Holly RAU, Ingrid E. NYGAARD a Wayne J. KATON. Major depression and urinary incontinence in women: temporal associations in an epidemiologic sample. American Journal of Obstetrics and Gynecology. 2009, 201(5), 490.e1-490.e7.

THOM, David H. a Guri RORTVEIT. Prevalence of postpartum urinary incontinence: a systematic review. Acta Obstetricia et Gynecologica Scandinavica. 2010, 89(12), 1511-1522.

OHARA, M. W., J. A. SCHLECHTE, D. A. LEWIS a E. J. WRIGHT. Prospective study of postpartum blues - biologic and psychosocial factors. Arch. Gen. Psychiatry. 1991, 48, 801-806.

QUIBOEUF, E, M‐J SAUREL‐CUBIZOLLES a X FRITEL. Trends in urinary incontinence in women between 4 and 24 months postpartum in the EDEN cohort. BJOG: An International Journal of Obstetrics & Gynaecology. 2015, 123(7), 1222-1228.

WOOLHOUSE, Hannah, Deirdre GARTLAND, Susan PERLEN, Susan DONATH a Stephanie J. BROWN. Physical health after childbirth and maternal depression in the first 12 months post partum: Results of an Australian nulliparous pregnancy cohort study. Midwifery. 2014, 30(3), 378-384.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info