Uměle vyrobené látky známé pod zkratkou PFAS se hromadí v našem těle. Ani příroda se jich nedokáže jednoduše zbavit. Díky vzorkům krve účastníků studie Young Adults jsme mohli pozorovat, jak tyto "věčné chemikálie" ovlivňují a narušují imunitní systém.
Pod zkratkou PFAS se skrývají perfuorované a polyfluorované chemické látky. Jsou vyráběny uměle od 40. let 20. století, jsou vysoce stabilní a odolné vůči rozkladu, což vede k jejich hromadění ve vodě, půdě i vzduchu. Do těla se dostávají poměrně jednoduše – trávicím ústrojím, vdechnutím nebo kůží. K jejich charakteristickým a využívaným vlastnostem patří snižování povrchového napětí. Díky tomu odpuzují vodu, mastnotu a skvrny.
S látkami PFAS se setkáme v obalech od fasfoodu a krabic od pizzy, od kterých nemáme zamaštěné ruce, v pečicím papíru, co tolik ulehčuje práci s umýváním připečených plechů, anebo v teflonovém nádobí. Velmi oblíbené produkty obsahující látky PFAS jsou nepromokavé oděvy, boty nebo samotná impregnace určená na látky či obuv. PFAS látky můžeme najít v kosmetice, čisticích prostředcích, nábytku, kobercích, hasicí pěně nebo i vosku na lyže.
PFAS látky se v přírodě nerozkládají, a stejně se chovají i v našem těle. V malé míře se vylučují močí, ale z většiny zůstávají v naší krvi a ukládají se do tkání a orgánů. Protože množství PFAS, které je schopné tělo vyloučit, je opravdu malé, jejich koncentrace v našem těle s věkem stoupá. Jedinou možností, jak se již nahromaděných PFAS z našeho těla zbavit, je obnova krve. Větší množství krve se obnovuje např. po jejím darování nebo u žen po menstruaci, kdy tělo vytváří novou “čistou” krev, kterou ředí koncentrace škodlivin. PFAS látky na naše zdraví působí chronicky, jejich účinek se objeví až časem. Vědecké studie po celém světě už popsaly spojitost mezi působením PFAS látek a rizikem rakoviny, poškozením jater, narušením hormonální rovnováhy a narušením fungování imunitního systému.
Nejdříve jsme se podívali, jak mohou PFAS látky ovlivnit naši imunitu. K tomu jsme potřebovali imunitní buňky a zvlášť jednu jejich část – mRNA. Výsledky nám pak měly pomoci objasnit, zda PFAS látky ovlivňují fungování imunitních buněk.
V testované krvi 288 účastníků naší studie Young Adults jsme analyzovali koncentrace 12 druhů PFAS látek (pokud je chcete všechny znát, mrkněte na odborný článek). Ve všech vzorcích bylo nalezeno celkově 5 látek PFAS. V každém jednotlivém vzorku byla látka PFAS minimálně jedna.
Další analýzy odhalily 166 genů, na které mají PFAS látky významný vliv, a tím mohou ovlivňovat buněčné procesy, ve kterých jsou tyto geny zapojené. Výsledky ukazují, že dochází k poruše ve vývoji B lymfocytů, konkrétně jednoho jejich typu – plazmatických buněk. Plazmatické buňky jsou důležitým hráčem v procesech imunitní odpovědi, produkují totiž protilátky.
V naší studii jsme přišli na to, že PFAS látky ovlivňují vývoj buněk, které vylučují protilátky, což je jeden ze základních mechanismů imunity. Velmi závažným důsledkem na zdraví člověka může být snížení účinků očkování nebo to, zda je člověk alergický či se u něj vyskytne ekzém. S výzkumem budeme dále pokračovat, protože jeho výsledky pomohou klinické praxi a celkové zdravější budoucnosti.
B lymfocyty jsou zodpovědné za získanou imunitní odpověď, což se využívá například při očkování. Vznikají a dozrávají v kostní dřeni. Působením antigenu (pří nemoci) se začnou transformovat a dělit na plasmatické buňky (produkují specifické protilátky proti danému antigenu) a paměťové buňky (opakují odpověď protilátek, pokud se antigen objeví v budoucnu znovu).
mRNA (z anglického messenger RNA) je velice důležitá molekula, která nesmí chybět v žádné buňce. Je potřeba k tomu, aby se informace zapsaná v naší DNA mohla zhmotnit v bílkovinu, kterou buňka zrovna potřebuje vytvořit.
Zdroje:
RUDZANOVÁ, Barbora, Vojtěch THON, Hana VESPALCOVÁ, Christopher J. MARTYNIUK, Pavel PILER, Martin ZVONAŘ, Jana KLÁNOVÁ, Luděk BLÁHA a Ondřej ADAMOVSKÝ. Altered Transcriptome Responsein PBMCsof Czech Adults Linked to Multiple PFAS Exposure:B Cell Developmentas a Targetof PFAS Immunotoxicity. Environmental Science and Technology [online], 1-9 [cit. 2024-01-25]. Dostupné zde.
Už jste slyšeli mezi dětmi někdy: "Dáme góla / Jdem nabít / Máš lift"? A vidíváte postávající teenagery vyfukující nezapáchající nebo dokonce vonící dým? Mezi dětmi se nikotinové výrobky rozšiřují rychleji, než stačíme sledovat a přidávají se další drogy. Jako rodič máte nelehký úkol – být v obraze!
Výsledky dlouhodobé studie ELSPAC ukazují, že sport a míra tuku u dětí mají vliv na jejich držení těla. Pouze 30 % dětí narozených v letech 1991 a 1992 ve svých 11 až 15 letech sportovalo. Každé dva roky se počty sportujících dětí snižovaly a počty obézních nebo se špatným držením těla se zvedaly.
