Mateřské mléko je jedinečným zdrojem všech potřebných živin a tekutin, které dítě v průběhu prvních šesti měsíců života potřebuje. Vedle látek nezbytných pro zdravý vývoj dítěte přechází do mateřského mléka také látky z vnějšího prostředí. Pomozte nám zjistit, jak se jejich obsah daří v mateřském mléce snižovat.
Mezi typické představitele znečišťujících látek mateřského mléka patří některé pesticidy (např. DDT), průmyslové chemikálie (např. polychlorované bifenyly) nebo vedlejší produkty průmyslové výroby. Tyto látky se velmi těžko rozkládají a jsou rozpustné v tucích, proto je v mateřském mléce můžeme najít a změřit.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a Environmentální program OSN (UNEP) – organizátoři této studie – sledují hladiny vybraných škodlivých látek v mateřském mléce již od roku 2004 a hodnotí, zda se jejich hladiny snižují, jak se k tomu jednotlivé státy zavázaly ve Stockholmské úmluvě na snižování emisí POPs.
Za tímto účelem bychom maminky prvorodičky do 30 let rádi požádali o 50 ml mateřského mléka z období od 3. do 8. týdne po porodu.
Ačkoli se v mateřském mléce mohou nacházet znečišťující látky, důkazy o významných zdravotních výhodách kojení jsou jednoznačné. Mateřské mléko je pro dítě stále tou nejvhodnější výživou.
Naše studiové asistentky maminkám předají sterilní odběrové skleničky spolu s informacemi o studii a krátkým dotazníkem. Po odběru kontaktují opět studiovou asistentku, která si pro vzorek mateřského mléka přijede. Z každého získaného vzorku odebereme 25 ml, které smícháme dohromady a pošleme do specializované laboratoře na analýzu znečišťujících látek (WHO/UNEP referenční laboratoř, Státní ústav pro chemickou a veterinární analýzu potravin, Freiburg, Německo). Zbytek z jednotlivých vzorků uskladníme na Masarykově univerzitě v Brně pro budoucí analýzy. Výsledky přinesou informace o hladinách zkoumaných látek v Česku a poskytnou srovnání mezi jednotlivými zeměmi.
Jako poděkování od nás každá maminka dostane sadu tří párů pratelných vložek do podprsenky značky Bamboolik a mast Bepanthen.
Napište nám na info@celspac.cz a do předmětu uveďte WHO MM.
Díky datům ELSPAC jsme zjistili, jak stres v těhotenství ovlivňuje vývoj mozku a vznik depresí v mladé dospělosti. Dále jsme zjistili, že jedinci, jejichž matky zažívaly během těhotenství více symptomů deprese, měli v mladé dospělosti starší mozek než by odpovídalo jejich chronologickému věku. Také máme souhrnná data ke stáří mozku a o biologickém věku našich mladých dospělých.
V zimě a v létě 2020 proběhl průzkum hladin pesticidů u české populace stejně jako v jiných evropských zemích v rámci projektu HMB4EU. A my už máme výsledky! Podívejte se na přehled nejčastěji nalezených pesticidů ve vzorcích našich účastníků studie a doporučení, jak předcházet kontaktu s těmito chemickými látkami.
