Ranní rutina většiny z nás – vstaneme, oblékneme se, nastříkáme na sebe deodorant a dámy většinou pak pokračují se zkrášlovací procedurou zahrnující vrstvu make-upu nebo fixaci účesu lakem na vlasy. Pak popadneme svačinu v plastikovém pytlíku nebo plastové krabičce a spěcháme do práce. Většinu z nás pravděpodobně nenapadne, že jsme se jen během našeho rána nejméně jednou setkali se sloučeninami zvané ftaláty, které mohou negativně působit na naše zdraví.
Lidé jsou vystavovány ftalátům a jeho substancím téměř na každém kroku. Kromě jeho negativních účinků na zdraví člověka je důležité také porozumět, v jakém množství látek je populace vystavená a jaké jsou faktory expozice. A přesně tomu se věnovala studie skupiny vědců z centra RECETOX, kteří zkoumali expozici látek v moči u 300 českých teenagerů ve věku od 12 do 17 let a 300 mladých dospělých (našich Young Adults) ve věku od 18 do 38 let. Zjistili, že ftaláty se nachází téměř ve všech zkoumaných vzorcích. A také to, že jejich hladina je ovlivněna množstvím používaných kosmetických produktů.
Ftaláty jsou organické sloučeniny kyseliny ftalové. Nejčastěji se používají jako změkčovadla při průmyslové výrobě plastů, například při přeměňování PVC z tuhého plastu do jeho měkké podoby, která je nám známá z každodenního života. S ftaláty se běžně setkáme u plastikových sáčků, PET lahví, dětských hraček (některé ftaláty už jsou Evropskou unií pro výrobu dětských hraček zakázány) nebo při výrobě PVC podlah.
Ftaláty nejsou v plastech volně vázány, proto se mohou volně uvolňovat do okolí a odtud se dostávat i do lidského těla. Některé ftaláty mohou zdraví člověka ovlivňovat, protože negativně působí na hormonální a reprodukční systém. U mužů mohou způsobovat sníženou plodnost. Nepříznivě působí také na ledviny a játra, mohou ovlivňovat srážlivost krve a také zvyšovat riziko vzniku alergií, astmatu nebo způsobit hyperaktivitu či poruchy pozornosti.
Ftaláty se také běžně používají i v kosmetickém průmyslu, a to ke zvýraznění vůně, jako rozpouštědla nebo také k denaturalizaci alkoholu. Najdeme je například v deodorantech, šamponech, ale i v lacích na vlasy nebo v lacích na nehty. A právě i z kosmetických přípravků se mohou dostávat do těla. Není tedy překvapením, že vědci ve studii potvrdili, že jedinci, kteří používají více kosmetických produktů na denní bázi, měli v moči větší koncentraci některých ftalátů.
Koncentrace se ale také měnila s ročním obdobím – v zimním období, kdy trávíme více času uvnitř, byla hladina ftalátů detekována v moči zpravidla vyšší než v měsících letních.
Sledování chemických látek v lidském těle u dětí a mladých dospělých se věnuje i evropský projekt nazvaný HBM4EU, do kterého se zapojilo už na 30 zemí. I my se na něm podílíme. Pravidelně do projektu poskytujeme nasbírané vzorky, nejčastěji od našich Young Adults. Díky tomu mohou vědci prozkoumat, na kolik jsou chemickým látkám vystaveny lidé napříč celou Evropou a následně zjištění komunikovat s politiky, kteří mohou posouvat legislativní hranice, například tak, aby se některé škodlivé látky nepoužívali při výrobě plastů či kosmetických produktů.
Zdroj: Stuchlík Fišerová P, Melymuk L, Komprdová K, Domínguez-Romero E, Scheringer M, Kohoutek J, Přibylová P, Andrýsková L, Piler P, Koch HM, Zvonař M, Esteban-López M, Castaño A, Klánová J. Personal care product use and lifestyle affect phthalate and DINCH metabolite levels in teenagers and young adults. Environ Res. 2022 Oct;213:113675. doi: 10.1016/j.envres.2022.113675. Epub 2022 Jun 11. PMID: 35700762.
Uměle vyrobené látky známé pod zkratkou PFAS se hromadí v našem těle. Ani příroda se jich nedokáže jednoduše zbavit. Díky vzorkům krve účastníků studie Young Adults jsme mohli pozorovat, jak tyto "věčné chemikálie" ovlivňují a narušují imunitní systém.
Už jste slyšeli mezi dětmi někdy: "Dáme góla / Jdem nabít / Máš lift"? A vidíváte postávající teenagery vyfukující nezapáchající nebo dokonce vonící dým? Mezi dětmi se nikotinové výrobky rozšiřují rychleji, než stačíme sledovat a přidávají se další drogy. Jako rodič máte nelehký úkol – být v obraze!
