Kdy začít s příkrmy?

S ukončeným čtvrtým měsícem, s probdělými nocemi, s naprosto vyčerpanými prsy, po návštěvě pediatra nebo i chytré kamarádky, těch příležitostí je zkrátka mnoho, kdy se většina maminek netrpělivě začne ptát, kdy už konečně můžou začít s příkrmy. Jak máme v zavádění příkrmů postupovat? Kdy je ten nejlepší okamžik začít?

13. 1. 2020 Eliška Pivrncová

Bez popisku

Výživová doporučení

Některé evropské země formulují dobu zavádění příkrmu jednou větou na 4. – 6. měsíc. Doporučení je to velmi jasné s přesně ohraničeným obdobím pro všechny skupiny – kojené i nekojené děti. Odborná veřejnost ale takové doporučení právem kritizuje. Podpora kojení, které je velmi důležité, je v takové formě naprosto mizivá. Počet maminek, které kojí po šestinedělí a vydrží alespoň do šestého měsíce, není vůbec veselý. Pouze necelých 36,9 % dětí je kojeno 6 měsíců, z toho výlučně (děti nedostávají nic jiného než mateřské mléko) pouhých 13,2 % (data ÚZIS z roku 2017). Jeden z cílů Světové zdravotnické organizace (WHO) je, aby alespoň 50 % dětí bylo na šestém měsíci výlučně kojeno. Většina zemí v evropském regionu se tomuto cíli ale zrovna dvakrát nepřibližuje. Proto bylo formulováno k příkrmům toto doporučení:

„Doporučuje se výlučné kojení do ukončeného 6. měsíce následované pokračováním v kojení spolu s odpovídající komplementární výživou dle potřeb dítěte do 2 let i déle. Komplementární výživu (příkrm) je třeba začít zavádět u kojených i nekojených dětí nejpozději po ukončeném 6. měsíci věku dítěte, 180 dní (v 26. týdnu), ale ne před ukončeným 4. měsícem věku (17 týdnů).“

odkaz

Doporučení WHO v tomto znění si našlo své místo v některých zemích, včetně České republiky.

Není zavádění jako zavádění

Bohužel, ať už se začíná v šestém nebo čtvrtém měsíci, ve většině případů je zavádění příkrmu sprinterskou disciplínou. Rodiče to vnímají jako startovací čáru, odkud se co nejrychleji snaží dostat k plnému příkrmu. Všimněte si, jak často se děti mezi sebou porovnávají a pod jakým tlakem maminky jsou.

Kamenem úrazu je pochopení pojmu „zavádět příkrm“. V prvním měsíci, především pokud začínáte před 6. měsícem, jde hlavně o ochutnávání. Děti převalují nový podnět v puse, poznávají jeho texturu, chuť a konzistenci, občas si s ním poradí bravurně, jindy většina skončí na bryndáku. O tom by ten první měsíc měl být. Ochutnávat a sledovat reakci. Žádné nahrazování kojení, ale zařazení malých „chuťovek“, kterými spíš umažeme lžičku než velké hrnce. Zaváděním takového příkrmu neohrožujeme plné kojení.

Příkrm by ale neměl být nikdy zaváděn před 4. měsícem. Sliznice trávicího traktu je po imunologické stránce nevyzrálá a zvyšuje se tím riziko imunologické přecitlivělosti.

Důvodů k zavádění příkrmů může být spousta. Rodiče se k nim uchylují především v naději lepšího spánku, utišení častého pláče, prevence alergií nebo vyššího přírůstku na váze. Pokud patříte mezi šťastlivce a až do šestého měsíce jste nepřišli na žádný důvod, proč s příkrmy začít, určitě vás bude zajímat, proč je 6. měsíc tak důležitým milníkem.Proč je 6. měsíc hraniční?

Hlavním důvodem je deficit některých mikroživin v mateřském mléce. Po odborné stránce nazýváme příkrm komplementární výživou. Ta doplňuje mateřské mléko z velmi pádných důvodů. I přes známé deficitní vitaminy D a K je mateřské mléko po všech stránkách tím nejlepším zdrojem živin až do 6 měsíců věku miminka. Poté pomalu ale jistě začínají být nedostatečně zastoupeny i některé další mikronutrienty. Jako první je to obvykle železo a poté i zinek. V období mezi 6. a 12. měsícem miminka potřebují 9x tolik železa a 4x tolik zinku než dospělý jedinec. Ano, mateřské mléko je úžasné v mnoha ohledech, ale nemůže být z těchto důvodů exkluzivní stravou pro všechny kojence nad 6 měsíců.

Shrnutí na závěr

Když si to tak vezmeme dohromady, zavádění příkrmů je začátkem období, které může zásadně ovlivnit zdraví našeho dítěte a to si možná ne všichni plně uvědomujeme.

Začněme tedy správně a včas:

  • u kojených dětí nejlépe v 6. měsíci,
  • u nekojených dětí nikdy ne před 4. měsícem,
  • vždy s ohledem na připravenost dítěte a jeho potřeby.

 

Autorkou článku je MSc. Eliška Pivrncová, která má s výživou bohaté zkušenosti nejen ze studia v Česku, ale i ze zahraničí. Kromě pravidelného publikování vědecky podložených faktů na svém blogu, se věnuje také laktačnímu poradenství, cestování a v neposlední řadě je mámou 3 dětí.

Zdroje:

FEWTRELL, Mary, Jiri BRONSKY, Cristina CAMPOY, et al. Complementary Feeding. Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition [online]. 2017, 64(1), 119-132 [cit. 2020-01-09]. DOI: 10.1097/MPG.0000000000001454. ISSN 0277-2116. Dostupné z: http://Insights.ovid.com/crossref?an=00005176-201701000-00021

DEWEY, Kathryn G. The Challenge of Meeting Nutrient Needs of Infants and Young Children during the Period of Complementary Feeding: An Evolutionary Perspective. The Journal of Nutrition [online]. 2013, 143(12), 2050-2054 [cit. 2020-01-13]. DOI: 10.3945/jn.113.182527. ISSN 0022-3166. Dostupné z: https://academic.oup.com/jn/article/143/12/2050/4571682


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info