S nadváhou a obezitou se dnes potýká až pětina českých dětí ve věku 11 až 15 let. Víme, že jí lze předcházet zdravým životním stylem – například dostatkem pohybu a správnou stravou. Mohou ji ale ovlivnit i jiné faktory? Například léčba antibiotiky?
Dětí i dospělých s vyšší tělesnou hmotností, tedy těch, kteří trpí nadváhou nebo obezitou, stále přibývá. Nadbytečný tělesný tuk naše tělo v mnoha ohledech zatěžuje – je mnohem náročnější se hýbat, na kosti je vyvíjena větší zátěž, a i metabolismus má co dělat, aby stíhal.
Problematika nadváhy a obezity by nás tak měla zajímat. V poslední době vědci zkoumají možnou souvislost mezi užíváním antibiotik v raném dětství a výskytem nadváhy v dospívání. Odborné studie navrhují, že časné a opakované používání antibiotik v prvních měsících života by mohlo přispět k nárůstu tělesné hmotnosti v dětství či dospívání.
Nutriční specialistka Mgr. Michaela Příhodová zkoumala tuto spojitost ve studii ELSPAC. Ukázalo se, že děti užívající antibiotika v prvních 6 měsících života (cca ¼ z celkových 2 834 účastníků) měly v 15 letech vyšší hodnotu z-BMI (ta pro dětskou a dospívající populaci nahrazuje BMI) než děti, které v prvním půlroce s antibiotiky nepřišly do styku. U dětí užívajících antibiotika ve věku od 6 do 36 měsíců se souvislost s nárůstem hmotnosti nepotvrdila. Naměřené rozdíly v BMI mezi dětmi s antibiotiky a bez byly minimální, přesto je dobré se zamyslet nad tím, co je mohlo způsobit.
Střevní mikrobiom má na starosti zpracování a trávení přijímané potravy, vedle toho také přispívá k chodu imunitního systému nebo ovlivňuje naši náladu. Naproti tomu antibiotika užíváme v případě hrozící infekce, např. po císařském řezu nebo při bakteriálním onemocnění. Pokud se jimi léčíme, mohou vedle bakterií, které způsobují nemoc, poškodit i naše střevní bakterie. U miminek, která prožívají své první měsíce života, se mikrobiom teprve utváří a vyvíjí. Jestliže do jejich raného vývoje zasáhnou antibiotika, mohou nově vznikající systém narušit. Přesný mechanizmus ale zatím není známý a pro potvrzení této vazby je nutný další výzkum.
Mateřské mléko je stále tou nejvhodnější výživou pro nejmenší děti i batolata. Obsahuje všechny důležité živiny včetně složených sacharidů, které jsou mimo jiné potravou pro naše střevní bakterie. V mateřském mléce jich je přes 200, což pro žádoucí bakterie představuje přímo hody. Pokud je to tak jenom trochu možné, je kojení ve vývoji dětí a ochraně střevního mikrobiomu nejlepší variantou. Jsou ale situace, kdy kojit nelze nebo se celkově nedaří. V takovém případě je vhodné vybírat náhrady mateřského mléka právě s probiotickou složkou a ve složení hledat oligosacharidy (galaktooligosacharidy GOS, fruktooligosacharidy FOS).
Užívání antibiotik má svá opodstatnění. Díky nim se na nemoci jako zápal plic nebo tuberkulóza již neumírá. Vedle toho je ale dobré při jejich užívání podpořit střevní bakterie správnou výživou – kojením, vhodnými náhradami mateřského mléka. V neposlední řadě stojí za nadváhou a obezitou mnoho faktorů. Jakou a jak významnou roli hraje právě užívání antibiotik v dětství, musíme ještě prozkoumat.
Připravujeme studii CELSPAC: iMUNITA, která je zaměřena na vývoj dětské imunity a mikrobiomu u matky a dítěte. Sledujte nás a včas se dozvíte víc!
Zdroje:
PŘÍHODOVÁ, Michaela. Vztah mezi antibiotickou léčbou v časném dětství a vznikem obezity u dětí a adolescentů [online]. Brno, 2020 [cit. 2021-03-23]. Dostupné zde. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Julie Dobrovolná.
České děti přibírají. Pětina z nich má problém s hmotností. Zdravá generace [online]. Olomouc, 2021 [cit. 2021-04-06]. Dostupné z: https://zdravagenerace.cz/reporty/obezita.
Nadváha a obezita dnes již patří k často skloňovaným pojmům. Stále se hledají příčiny, kdy jednou za vše mohou tuky, jindy zase jednoduché cukry nebo vysoce zpracované potraviny. Ať už jsou příčiny jakékoli, dlouhodobé studie ukázaly, že riziko vzniku nadváhy a obezity u dětí roste.
Stravovací vzorce a zvyklosti jsou u dítěte formovány už od raného dětství prostřednictvím přístupu rodičů či prarodičů. Nás zajímalo, jaké stravovací vzorce najdeme v populaci ELSPAC dětí a jak jsou tyto vzorce stabilní či variabilní v čase.
