Skenováním mozku lze zjistit, jak jsme náchylní k depresi – výsledky studie ELSPAC

Původní účastníci studie ELSPAC vyplňovali celou řadu dotazníků. Jeden z nich u maminek sledoval míru stresu, kterému jsou vystaveny v těhotenství. Měřena byla pomocí množství stresových situací, jakými jsou například rozvod, smrt blízké osoby nebo přemýšlení o potratu. O téměř 25 let později jsme spolu s vědeckým týmem na pracovišti CEITEC MU pod vedením Kláry Marečkové oslovili jejich děti a získali biologická a zobrazovací data založena na skenování mozku. Náchylnost k depresi pak byla zjišťována pomocí dotazníků. V tunelu magnetické rezonance účastníci strávili okolo 45 minut. Během této doby bylo pořízeno několik snímků k určení množství šedé a bílé hmoty nebo snímky, které sledovaly reakci mozku na negativní nebo neutrální obrázky.

Z dřívějších výzkumů ve světě vyplynulo, že pacienti, kteří trpí depresemi, mají jiné množství šedé hmoty v určitých oblastech mozku oproti zdravým lidem. Tato místa se stala předmětem zájmu i ve studii VULDE. Hlavním cílem bylo propojit data o stresových událostech z dotazníků matek se skeny mozku jejich potomků v mladé dospělosti spolu se zjištěními z dotazníku o náchylnosti k depresi a zjistit tak, jestli existuje spojení mezi stresovými událostmi v těhotenství a náchylností k depresi u potomků.

U tří oblastí v mozku se ukázalo propojení se stresem matky v těhotenství. Pokud matka prožívala v těhotenství nějaký typ stresu, měly děti v těchto oblastech méně šedé hmoty. Automaticky to však neznamená, že se deprese musí rozvinout. Náchylnost k ní a její vznik ovlivňuje celá řada dalších faktorů. I proto se Klára Marečková bude výzkumu deprese ve spolupráci s účastníky studie ELSPAC i nadále věnovat.

Shrnutí na závěr

• Studie VULDE propojila data z dotazníků matek studie ELSPAC se skeny mozku jejich dětí získaných o 25 let později.
• Stres v těhotenství zvyšuje náchylnost k depresi u potomků v dospělosti.
• Děti matek vystavených stresu v době těhotenství mají méně šedé hmoty mozkové v některých  oblastech, které jsou s depresí spojeny.

Zdroje

MAREČKOVÁ, Klára, Anja KLASNJA, Petra BENCUROVA, Lenka ANDRÝSKOVÁ, Milan BRÁZDIL a Tomáš PAUS. Prenatal Stress, Mood, and Gray Matter Volume in Young Adulthood. Cerebral Cortex [online]. 2018, , - [cit. 2018-08-09]. DOI: 10.1093/cercor/bhy030. ISSN 1047-3211. Dostupné zde.

WIESNEROVÁ, Ema. Náchylnost k depresím vzniká už v těhotenství. Online.muni.cz [online]. Brno, 2017 [cit. 2018-08-09]. Dostupné zde.

Obrázek

Náchylnost k depresi vzniká už v těhotenství. Autor Masarykova univerzita, Lenka Kožuchová. Muni : měsíčník Masarykovy univerzity. Dostupné zde a z Digitální knihovny fotografií MU pod CC BY 3.0 CZ, licenční podmínky jsou dostupné zde.