Problémy se spánkem, jako je časté probouzení či potíže s usínáním, netrápí děti o nic méně než dospělé. Špatné spaní u nich může vést k hyperaktivitě a problémům se soustředěním, úzkostnosti i potížím ve škole.
Dlouhodobé dopady problémů se spánkem v dětství, zejména těch chronických, nejsou stále plně popsány. Zajímalo nás tak, zda děti, které těmito potížemi trpěly, byly v dospívání náchylnější k rozvoji psychických potíží či problémů s chováním.
Ve studii ELSPAC problémy se spánkem u dětí hodnotily matky v 18 měsících a 3, 5, a 7 letech věku dítěte. Dotazníky o psychických potížích a problémech s chováním vyplňovali i samotní dospívající v 11 letech. Adolescenti pak odpovídali na otázky, zda se v posledních šesti měsících cítili smutní a sklíčení nebo zda byli zlostní a s někým se poprali. Ve studii jsme konkrétně zjišťovali, zda těmto potížím v 11 letech předcházely:
Zjistili jsme, že spánkové problémy dětí v 18 měsících souvisí s vyšším rizikem psychických obtíží i problémů s chováním, které dospívající uváděli ve svých 11 letech. Potíže se spánkem u dětí mezi 18 měsíci a 7 lety obecně v průměru sice klesaly, ale děti, u kterých tyto problémy přetrvávaly, uváděly více symptomů deprese a úzkosti i větší míru problémového chování.
Dětské potíže se spánkem se do pozdějších problémů s psychikou a chováním mohou promítnout několika způsoby. Je možné, že přetrvávající spánkové potíže naruší schopnost se úspěšně vypořádat se stresem a zátěží. Budování správných spánkových návyků v dětství tak může příznivě ovlivnit nejen spánek samotný, ale i problémy s chováním či špatný psychický stav.
Psychické potíže nemusí nutně pramenit ze špatného spánku. Jedním z vedlejších výsledků naší studie byla souvislost mezi příznaky deprese u matky, spánkovými problémy u dětí v 18 měsících a psychickými problémy u těchto dětí v 11 letech. Nemůžeme tedy vyloučit, že za oběma typy potíží se skrývá například genetická predispozice.
Spánek dětí je citlivé, ale zároveň široké téma. Podobně na tom jsou psychické potíže dětí a jejich problémové chování. Jedná se ale o oblasti, které ovlivňuje mnoho dalších faktorů, a proto je potřeba je dál zkoumat.
Autorkou článku je Gabriela Kšiňanová, která s daty ze studie ELSPAC pracovala během svého studia na Univesity of Kentucky. V této práci nyní pokračuje jako členka výzkumného týmu v oblasti sociální epidemiologie v Centru pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX) na Masarykově univerzitě.
KSINAN JISKROVA, Gabriela, Alexander T. VAZSONYI, Jana KLÁNOVÁ a Ladislav DUŠEK. Childhood sleep functioning as a developmental precursor of adolescent adjustment problems. Child Psychiatry & Human Development, 2020, 51, 239–253. doi.org/10.1007/s10578-019-00926-0
Rodina představuje ten nejbližší okruh lidí, které kolem sebe dítě má. Pokud dojde k narušení vnitřních vztahů tím, že se rodina rozpadne nebo se objeví nevlastní rodič, může to u dětí zanechat následky hned v několika oblastech.
Lékaři umí prostřednictvím různých vyšetření zjistit příčiny řady onemocnění. Na některá onemocnění a příznaky ale dnešní medicína mnohdy nestačí. Psychosomatické obtíže nebo stesky jako bolesti hlavy, zad, nevolnost nebo problémy se spánkem mohou trápit dospívající i dospělé. Jaké jsou příčiny?
