Středomořská strava je často dávána do souvislosti zejména se zdravím srdce a s prevencí onemocnění srdce a cév. Výhody tohoto typu stravování můžeme však spatřovat také v oblasti prevence metabolického syndromu nebo cukrovky.
Obecně se pod pojmem středomořská strava skrývá strava bohatá na zeleninu, ovoce, ořechy, celozrnné obiloviny a luštěniny. Tuky jsou zastoupeny většinou olivovým nebo řepkovým olejem, červené maso bychom ve stravě obyvatel středomořského regionu našli méně, za to ryby a drůbeží maso zase hojně. V doporučeních k této stravě dokonce najdeme střídmou konzumaci červeného vína, která je, pochopitelně, oblíbená. V šedesátých letech minulého století Ancel Keys sledoval nižší výskyt civilizačních onemocnění u Italů a Řeků v porovnání s ostatními národy a dal si tyto výsledky do souvislosti s jejich stravou. Tím odstartoval zájem o tento typ stravování a jeho vliv na naše srdce a cévy. Je třeba si ale uvědomit, že tento typ stravování následuje některá z tradiční pravidel těchto regionů. Ty se mohou lišit jak v jednotlivých oblastech, tedy regionálně, tak i z pohledu času. Jinými slovy, neexistuje žádná jedna univerzální středomořská dieta, ale objevuje se v různých variacích, s různým počtem doporučení a týkající se různých potravin.
Ačkoli není oficiálně středomořská strava běžně doporučována, její odkazy můžeme najít v mnoha studiích. Pro oblast primární prevence byla provedena analýza dostupných studií pod hlavičkou Cochranovy knihovny. Ta patří k nezávislým informačním zdrojům a analýzy jsou v ní tvořeny v rámci mezinárodní sítě odborníků. Autoři srovnali celkem 11 studií, které ale nebyly všechny stejné. Lišily se právě v počtu zařazených doporučení, jichž bylo definováno celkem sedm. Pro zahrnutí do analýzy stačilo ale sledovat pouze dvě z těchto doporučení. Proto je nutné nahlížet na výsledky opatrně. Z výsledků analýzy vyplývá, že středomořská strava může mít příznivý vliv na hladinu lipidů v našem těle. Může tedy dojít ke snížení celkové hladiny cholesterolu na žádanou úroveň, což je nejenom v prevenci onemocnění srdce žádoucí.
Primární prevence kardiovaskulárních onemocnění se týkají také další studie. Jedna z takových studií podpořila pozitivní význam, kdy konzumace této stravy po dobu necelých pěti let vedla až k třetinovému snížení rizika infarktu, mrtvice nebo úmrtí jako následku kardiovaskulárního onemocnění u jedinců ve významném riziku. Každá studie má své limity, proto je třeba se zamyslet nad přenositelností výsledků k nám, do České republiky. Účastníci studie jsou převážně z oblasti Středozemního moře, mají jiný životní styl a genetický základ. Ne vždy jsou porovnávány zcela srovnatelné skupiny nebo může dojít k tomu, že část účastníku z kontrolní skupiny ukončí svou účast ve studii předčasně. Tím může dojít k umělému zlepšení výsledků, u skupin, kde byla středomořská strava konzumována.
I přes uvedené limity studií však můžeme stravu středomořského typu obecně doporučit, protože z velké části odpovídá i zásadám správné výživy. Nad konzumací červeného vína bychom mohli vést diskuzi, ale zvýšený příjem ovoce, zeleniny, luštěnin, ryb nebo ořechů může přinést mnoho benefitů nejenom v otázce prevence kardiovaskulárních onemocnění, ale má význam i pro mnoho dalších aspektů našeho zdraví.
Zdroje
ESTRUCH, Ramón, Emilio ROS, Jordi SALAS-SALVADÓ, et al. Primary Prevention of Cardiovascular Disease with a Mediterranean Diet. New England Journal of Medicine [online]. 2013, 368(14), 1279-1290 [cit. 2016-07-13]. DOI: 10.1056/NEJMoa1200303. ISSN 0028-4793. Dostupné zde.
REES, Karen, Louise HARTLEY, Nadine FLOWERS, et al. 'Mediterranean' dietary pattern for the primary prevention of cardiovascular disease. New England Journal of Medicine [online]. 2013,368(14), 1279-1290 [cit. 2016-07-13]. DOI: 10.1002/14651858.CD009825.pub2. ISBN 10.1002/14651858.CD009825.pub2. ISSN 0028-4793. Dostupné zde.
SLEIMAN, Dana, Marwa R. AL-BADRI, Sami T. AZAR, et al. Effect of Mediterranean Diet in Diabetes Control and Cardiovascular Risk Modification: A Systematic Review. New England Journal of Medicine [online]. 2013, 368(14), 1279-1290 [cit. 2016-07-13]. DOI: 10.3389/fpubh.2015.00069. ISBN 10.3389/fpubh.2015.00069. ISSN 0028-4793. Dostupné zde.
Mediterranean diet for heart health. Mayo Clinic [online]. Rochester: Mayo Foundation for Medical Education and Research, 2016 [cit. 2016-07-13]. Dostupné zde.
Obrázek
STERN Michael. Wall_Food_10048 [online]. Listopad 13, 2017 [cit. 2017-13-11]. Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.0 Generic (CC BY-SA 2.0). Dostupné zde.
Uměle vyrobené látky známé pod zkratkou PFAS se hromadí v našem těle. Ani příroda se jich nedokáže jednoduše zbavit. Díky vzorkům krve účastníků studie Young Adults jsme mohli pozorovat, jak tyto "věčné chemikálie" ovlivňují a narušují imunitní systém.
Už jste slyšeli mezi dětmi někdy: "Dáme góla / Jdem nabít / Máš lift"? A vidíváte postávající teenagery vyfukující nezapáchající nebo dokonce vonící dým? Mezi dětmi se nikotinové výrobky rozšiřují rychleji, než stačíme sledovat a přidávají se další drogy. Jako rodič máte nelehký úkol – být v obraze!
