Studie PROSECO se blíží do finále. Ukazuje dynamiku protilátek proti viru SARS-CoV-2 v české populaci

Dlouhodobá studie PROSECO (Prospektivní studie) už od října roku 2020 zkoumá dynamiku vývoje IgG protilátek proti onemocnění SARS-CoV-2 v české populaci. Prospektivní studie se blíží do finále a u účastníků probíhá poslední třetí analýza vzorku krve.

16. 6. 2022 Aneta Sojková

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZPMV ČR) nabídla svým klientům dospělého věku možnost zúčastnit se největší studie dynamiky protilátek proti SARS-CoV-2 ve střední Evropě – třífázové studie PROSECO. 

První fáze sledovala vývoj protilátek u nevakcinovaných lidí během pandemie covid-19 od října 2020 do března 2021. Druhá fáze se naopak zaměřila na období masivní vakcinace od dubna 2021 do září 2021 a třetí fáze se soustředila na dynamiku vývoje protilátek v české populaci. Tato fáze skončila v květnu letošního roku.

Ve třech časových bodech vždy po šesti měsících účastníci studie poskytli vzorek venózní krve. V krevním séru následně odborníci v klinických laboratořích asociace QualityLab stanovili hladinu IgG protilátek proti spike-proteinu SARS-CoV-2 viru. Účastníci studie se tak ihned dozvěděli, zda tyto protilátky mají či nikoliv. 

Velkou část lidí s protilátkami tvoří padesátníci a mladí od 18 do 29 let

V rámci studie se vědci zaměřovali také na to, zda se hladina protilátek proti SARS-CoV-2 liší v různých populačních skupinách. Podobně jako v dalších obdobných zahraničních studiích nenašli čeští vědci žádné rozdíly týkající se protilátek u mužů a žen. V období první fáze studie se pro různé věkové skupiny séropozitivita v závislosti na expozici mírně lišila.

Nejnižší hodnota séropozitivity se objevovala u věkové skupiny 30–39 let, následovala věková kategorie 40–49 let a skupina ve věku 60 a více let. Nejvyšší séropozitivitu vědci prokázali u skupin 18–29 a u lidí okolo padesáti let.

Tyto rozdíly si odborníci vysvětlují tím, že mladí třicátníci jsou celkově v dobré kondici a současně se u nich vyskytuje obecně méně chronických onemocnění. Zároveň velkou část skupiny lidí ve věku kolem 30 let tvoří rodiče malých dětí, kteří s nimi museli být kvůli uzavřeným školám a školkám doma, čímž měli omezené sociální kontakty a měli menší pravděpodobnost/možnost se nakazit.

Naproti tomu skupinu padesátníků tvoří převážně aktivně pracující část populace, která ve zkoumaném období chodila do práce a nebyli v této fázi epidemie tolik sociálně izolováni. Náchylnost k infekci mohla podpořit i skutečnost, že se u nich už častěji objevují chronické obtíže.

U věkové kategorie 18–29 si nejvyšší podíl séropozitivních vědci vysvětlují tím, že na tuto skupinu bylo pohlíženo po zdravotní stránce jako na nejméně rizikovou, proto jejich sociální kontakty nebyly omezeny, případně i jejich samotné chování bylo rizikovější, což vedlo k šíření nákazy zejména mezi mladými dospělými.

Bez příznaků nemoc prodělalo 30 % účastníků

Vědci také sledovali, kolik účastníků s pozitivními protilátkami vykazovalo příznaky onemocnění. Více než jeden příznak onemocnění vykazovala velká část séropozitivních účastníků. Asi 30 % účastníků s prokázanými protilátkami u sebe však nepozorovalo žádné symptomy. Toto číslo se může zdát překvapivě vysoké, ale je v souladu se zahraničními studiemi.

Průměr symptomatických a asymptomatických účastníků se také proměňoval v čase. V posledních dvou sledovaných měsících první fáze studie – v únoru a březnu 2021 – bylo bez příznaků téměř 40 % lidí, kdežto na podzim 2020 to bylo dvakrát méně, tedy necelých 20 %. To si výzkumníci vysvětlují opakovaným vystavením omezené dávce viru, které způsobilo tvorbu protilátek bez přítomnosti symptomů.

Velká část populace se s infekcí setkala už v prvním roce pandemie

Pokud jsou specifické protilátky vyvinuty, mluvíme o tzv. séropozitivitě. Během první fáze studie výzkumníci zjistili dramatický nárůst počtu séropozitivních účastníků. Zatímco v říjnu a listopadu 2020 bylo ve sledované skupině 28 % účastníků séropozitivních, v prosinci 2020 a v lednu 2021 tento počet vzrostl až na 43 %. I další měsíce se nesly ve znamení nárůstu, v období února a března zdravotníci prokázali pozitivitu IgG protilátek až u poloviny vzorků. „To znamená, že v březnu 2021 už nebyla podstatná část české populace k infekci SARS-CoV-2 imunitně naivní,“ vysvětluje prof. Vojtěch Thon z centra RECETOX, který nad studií převzal odbornou záštitu.

Z první fáze studie podle výzkumníků také vyplývá, že procento populace vystavené onemocnění do března 2021 je mnohem vyšší, než bylo zaznamenáno v národních statistikách. To může být způsobeno bezpříznakovým průběhem infekce, který se podle studie vyskytl u více než třetiny účastníků. Výsledky studie rovněž korespondují s národními daty, podle kterých došlo ve sledovaném období nejen k navýšení počtu pozitivních PCR testů v České republice, ale také k nárůstu počtu zemřelých. Studie navíc odhalila, že téměř třetina účastníků, kteří měli protilátky po prodělání infekce, v daném období nepodstoupila PCR test. Toto zjištění podtrhuje důležitost studií, které totiž dokáží zachytit šíření nemoci a popsat její průběh v čase.

K čemu vzorky od účastníků už pomohly a co se bude dít dál?

Dobrovolníci se měli možnost třikrát po půl roce dozvědět hladinu/přítomnost svých protilátek proti viru SARS-CoV-2. Vědci díky krevním vzorků z první fáze studie zjistili, že velká část české populace se v období od října 2020 do jara následujícího roku setkala s virem SARS-CoV-2, měla vytvořené protilátky a nebyla tedy imunitně naivní.

Nyní výzkumníci vyhodnocují data z druhé fáze studie, která probíhala v období, kdy bylo již proti tomuto viru dostupné očkování, a to postupně pro všechny věkové kategorie. Výzkumníci dokáží díky specializovaným imunochemickým analýzám rozlišit protilátky po prodělání nemoci od protilátek po očkování. Získané vzorky i data právě z doby masivní vakcinace a intenzivního průběhu epidemie na jaře 2021 v České republice budou velmi významná.

Poslední třetí fáze, kdy se dobrovolníci mohli dostavit k pojišťovnou hrazenému odběru krve trvala do konce května 2022. Tato poslední fáze výzkumu se zaměří zejména na přetrvání či pokles paměťových IgG protilátek proti viru, a to jak u lidí, kteří prodělali infekci, tak i u těch, kteří byli očkováni.

Text byl připraven za spolupráce s prof. MUDr. Vojtěch Thon, Ph.D, který nad studií převzal odbornou záštitu.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info