Více stresu u matek znamená pro děti vyšší náchylnost k nemocem - výsledky studie ELSPAC

Stres – k životu patří, ale nesmí ho být moc

Stres je odpověď organismu na událost, kterou naše tělo vyhodnotí jako hrozbu nebo nebezpečí. Abychom případnému nebezpečí dokázali čelit, zvýší se produkce stresových hormonů – kortizolu a adrenalinu. Ty tělo dostávají „do pozoru“. Někdy nám tento stav může pomoci s motivací a k dosažení lepších výkonů. Pokud však takové vypětí trvá dlouho nebo se často opakuje, je to pro lidské tělo nezdravé a může mu uškodit.

Když jsou ve stresu nastávající maminky nebo ty, které se už o své narozené dítě starají, může ho to ovlivnit. Stres působící na těhotnou ženu obvykle vyvolá hormonální nerovnováhu a změny ve fungování imunitního systému. U dětí těchto maminek se pak může objevit náchylnost k řadě onemocnění, například k infekčním nebo duševním. Některé mohou přetrvat až do dospělosti.

Data z ELSPAC

Tým vědců v čele s Irenou Štěpaníkovou se na toto téma zaměřil ve studii ELSPAC. Oproti jiným studiím výzkumníky zajímal i vliv stresu v období po porodu.

U 2 075 matek byl zkoumán vliv stresu během těhotenství a v prvních 6 měsících po porodu na výskyt infekčních onemocnění dětí ve školním věku (7-11 let). Celkem bylo sledováno 41 různých stresových situací, například vysoce traumatické stavy jako úmrtí blízkého člověka, ale i častější situace jako snížení příjmů, hádka s partnerem, stěhování nebo ztráta zaměstnání. Ženy uváděly, zda se s takovou situací potýkaly a podle toho byly rozděleny do 2 skupin:

• ty, které zažily 3 a více stresových situací a
• ty, které zažily 2 a méně stresových situacích.

Zároveň bylo sledováno, jak často měly jejich děti infekční onemocnění - chřipku, opary, záněty ucha, oka a dýchacích cest.

Výsledky ukázaly, že děti maminek s vyšším počtem stresových situací byly ve věku 7-11 let náchylnější k infekčním onemocněním. To platilo jak pro stresové situace prožité v těhotenství, tak pro stres v prvních 6 měsících po porodu. Přičemž stres matky v období po porodu měl na zdraví dítěte větší dopad než stres v těhotenství.

Nezáleží jen na stresu

Dále vědci zjistili, že děti maminek, které se během těhotenství potýkaly se zdravotními problémy jako chřipkové onemocnění, zvracení, nevolnost či průjem, mají opět větší riziko výskytu infekčních onemocnění. Menší náchylnost k onemocnění pak měly děti matek s vyšším vzděláním.

Závěrem

• Díky studii ELSPAC jsme zjistili, že děti maminek, které se potýkaly v těhotenství a v době po porodu s více stresovými situacemi, jsou náchylnější k infekčním onemocněním a jsou tedy častěji nemocné.
• Většinou nemůžeme ovlivnit, jestli nás stresová situace zasáhne, můžeme však ovlivnit, jak se k ní postavíme a jak ji zpracujeme.
  • Mezi činnosti, které pomáhají naše tělo ve vypjatých stresových situacích uvolnit, patří pobyt v přírodě, ideálně procházka nebo proběhnutí, poslech hudby nebo chvilka čtení.
  • Se zklidněním nám také mohou pomoci dechová cvičení a v neposlední řadě je určitě dobré říct o tom, co nás trápí, někomu z blízkých.

Zdroje:

National Health Service (2019). Stress. Dostupné z: https://www.nhs.uk/mental-health/feelings-symptoms-behaviours/feelings-and-symptoms/stress/ (cit. 2021-05-21).

Stepanikova, I., Baker, E., Oates, G., Acharya, S., Uddin, J., Thon, V., Svancara, J. & Kukla, L. (2019) Perinatal Maternal Stress and Susceptibility to Infectious Diseases in Later Childhood: An Early Life Programming Perspective. The Journal of Psychology. 153 (1), 67–88.