Vláknina a těhotenství – výsledky studie ELSPAC

Příliv hormonů, který nejedna žena během těhotenství pociťuje, ovlivňuje různé oblasti zdraví. Právě vláknina by mohla být pomocníkem, jak některým komplikacím a obtížím během těhotenství předejít.

8. 12. 2020 Kateřina Laššo

Vláknina má ve stravě nezastupitelnou roli a ukazuje se, že u těhotných žen to platí dvojnásob. Kromě prevence zácpy a hemoroidů, její vyšší přívod (nad 22 g za den) snižuje riziko vzniku těhotenské cukrovky, množství krevních lipidů (konkrétně triacylglycerolů) a výskyt vysokého krevního tlaku. Spolu s vyšším přívodem vlákniny se do stravy dostávají také antioxidanty ve své přirozené podobě, které mohou snížit riziko závažného stavu preeklampsie. 

Preeklampsie je onemocnění, které se vyskytuje pouze v těhotenství. Vzniká nerovnováhou mezi srážlivými a protisrážlivými faktory v krvi. Může tak dojít k poškození cév, zvýšení tlaku, v moči se objevují bílkoviny a dochází k otokům horních i dolních končetin. Tento stav může ovlivnit zdraví ženy i vývoj dítěte. 

Dostatek vlákniny neměly těhotné ani v ELSPAC 

Studie ELSPAC ve svém širokém záběru faktorů, které působí na naše zdraví, zkoumala i výživu těhotných žen. Nutriční terapeutka Mgr. Karolína Kotková se u 1 449 žen proto zaměřila na: 

  • množství konzumované vlákniny u těhotných žen,  
  • jaké faktory ovlivňují její přívod a  
  • jaký je vztah mezi přívodem vlákniny a sledovanými onemocněními

Množství konzumované vlákniny – tabulky nesplňuje, ale tragédie to není 

Zjištěný průměrný přívod vlákniny u těhotných žen ve studii ELSAC byl 15,4 g za den. Neodpovídá to doporučení, které je 35 g (dle DACH) nebo 25 g (dle EFSA) za den. Kde může být zakopaný pes? Začátky devadesátých let mohly být všelijaké, nicméně znalost o vláknině nemusela být stejná, jako je dnes. Dále víme, že celkový příjem energie byl okolo 5 847 kJ. U těhotných žen by měl však být okolo 8 900–9 200 kJ (DACH). Dá se předpokládat, že pokud by byl příjem energie vyšší, přívod vlákniny by se mohl blížit doporučení EFSA. Za sníženým příjmem energie pravděpodobně mohly stát nevolnosti a nechutenství v prvních měsících těhotenství. 

Zajímavostí je, že ani v sesterské studii ALSPAC v Británii se přívod vlákniny u těhotných neblížil doporučení. Průměrný přívod tam byl 19,4 g vlákniny za den. 

S přívodem vlákniny hýbou socioekonomické faktory 

Ukázalo se, že vysokoškolsky vzdělané těhotné ženy jedly více vlákniny než ženy se základním vzděláním. Také s věkem přívod vlákniny rostl – čím byly ženy starší, tím více vlákniny jedly, ale rozdíl byl velmi malý. Dokonce i hodnocení vlastního zdraví příjem vlákniny ovlivnilo. Ženy, které hodnotily své zdraví jako pořád špatné, měly nižší příjem vlákniny oproti ženám, které hodnotily své zdraví jako naprosto výborné. Překvapivě BMI, zaměstnání ani finanční příjem zásadní vliv na příjem vlákniny neměly. 

Způsobuje nedostatek vlákniny onemocnění v těhotenství? 

Data ze studie ELSPAC rovněž ukázaly, že ženy s těhotenskou cukrovkou také jedly více vlákniny než, které cukrovkou netrpěly. Znamená to, že vláknina může za těhotenskou cukrovku? Naším vysvětlením je, že dodržovaly dietní rady při těhotenské cukrovce, které zahrnují právě potraviny s vyšším obsahem vlákniny. V případě vysokého krevního tlaku a preeklampsie jsme ale nic podobného nesledovali, což mohlo být tím, že obecně těmito onemocněními trpělo jenom málo těhotných žen.  

Shrnutí 

  • Vláknina představuje důležitou složku stravy jak u běžné populace, tak u těhotných žen. 
  • Konzumace vlákniny může zabránit vzniku zácpy, hemeroidů, vysokého krevního tlaku, zvýšení krevních lipidů, preeklampsie a cukrovky v těhotenství.  
  • Ženy stále nekonzumují dostatek vlákniny v těhotenství.  
  • Informovanost o významu vlákniny, vzdělání a věk má pozitivní vliv na její přívod. 

Podělte se s kamarádkou o tyto informace a dejte si ke svačině třeba jogurt se lžičkou lněných semínek a ovesných vloček. Pro zdravou budoucnost!

 

Zdroje: 

KOTKOVÁ, Karolína. Význam vlákniny v naší stravě. Brno, 2020, 104 s. Dostupné také zde. Diplomová práce. Lékařská fakulta, Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Bc. Tomáš Pruša.

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info