Skenováním mozku lze zjistit, jak jsme náchylní k depresi – výsledky studie ELSPAC

Zákoutí lidské mysli mohou být všelijaká, denně na ně má vliv mnoho faktorů a podepisují se do nich různé události. Dnes ale víme, že k formování lidské psychiky, například náchylnosti k depresi, mohou přispět již stresové události u matky v době těhotenství.

16. 8. 2018 Eliška Hrežová

Původní účastníci studie ELSPAC vyplňovali celou řadu dotazníků. Jeden z nich u maminek sledoval míru stresu, kterému jsou vystaveny v těhotenství. Měřena byla pomocí množství stresových situací, jakými jsou například rozvod, smrt blízké osoby nebo přemýšlení o potratu. O téměř 25 let později jsme spolu s vědeckým týmem na pracovišti CEITEC MU pod vedením Kláry Marečkové oslovili jejich děti a získali biologická a zobrazovací data založena na skenování mozku. Náchylnost k depresi pak byla zjišťována pomocí dotazníků. V tunelu magnetické rezonance účastníci strávili okolo 45 minut. Během této doby bylo pořízeno několik snímků k určení množství šedé a bílé hmoty nebo snímky, které sledovaly reakci mozku na negativní nebo neutrální obrázky.

Z dřívějších výzkumů ve světě vyplynulo, že pacienti, kteří trpí depresemi, mají jiné množství šedé hmoty v určitých oblastech mozku oproti zdravým lidem. Tato místa se stala předmětem zájmu i ve studii VULDE. Hlavním cílem bylo propojit data o stresových událostech z dotazníků matek se skeny mozku jejich potomků v mladé dospělosti spolu se zjištěními z dotazníku o náchylnosti k depresi a zjistit tak, jestli existuje spojení mezi stresovými událostmi v těhotenství a náchylností k depresi u potomků.

U tří oblastí v mozku se ukázalo propojení se stresem matky v těhotenství. Pokud matka prožívala v těhotenství nějaký typ stresu, měly děti v těchto oblastech méně šedé hmoty. Automaticky to však neznamená, že se deprese musí rozvinout. Náchylnost k ní a její vznik ovlivňuje celá řada dalších faktorů. I proto se Klára Marečková bude výzkumu deprese ve spolupráci s účastníky studie ELSPAC i nadále věnovat.

Shrnutí na závěr

  • Studie VULDE propojila data z dotazníků matek studie ELSPAC se skeny mozku jejich dětí získaných o 25 let později.
  • Stres v těhotenství zvyšuje náchylnost k depresi u potomků v dospělosti.
  • Děti matek vystavených stresu v době těhotenství mají méně šedé hmoty mozkové v některých  oblastech, které jsou s depresí spojeny.

 

Zdroje

MAREČKOVÁ, Klára, Anja KLASNJA, Petra BENCUROVA, Lenka ANDRÝSKOVÁ, Milan BRÁZDIL a Tomáš PAUS. Prenatal Stress, Mood, and Gray Matter Volume in Young Adulthood. Cerebral Cortex [online]. 2018, , - [cit. 2018-08-09]. DOI: 10.1093/cercor/bhy030. ISSN 1047-3211. Dostupné zde.

WIESNEROVÁ, Ema. Náchylnost k depresím vzniká už v těhotenství. Online.muni.cz [online]. Brno, 2017 [cit. 2018-08-09]. Dostupné zde.

Obrázek

Náchylnost k depresi vzniká už v těhotenství. Autor Masarykova univerzita, Lenka Kožuchová. Muni : měsíčník Masarykovy univerzity. Dostupné zde a z Digitální knihovny fotografií MU pod CC BY 3.0 CZ, licenční podmínky jsou dostupné zde.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info