Stres nesvědčí nikomu z nás. Ale jestli to platí pro někoho dvojnásob, jsou to nastávající maminky. Stres prožívaný v těhotenství totiž může dlouhodobě ovlivňovat vývoj mozku, a tím třeba i větší náchylnost k depresím u potomků.
Nové výsledky studie VULDE ukazují, že stresové události v těhotenství mohou působit nejen na množství šedé kůry mozkové, ale také na část mozku zvanou amygdala. Ta zodpovídá za pracování s emocemi.
Tým pod vedení Kláry Marečkové přišel na to, že stresové události prožívané během první poloviny těhotenství mohou ovlivnit objem amygdaly u potomků. Tato část mozku umístěná ve střední části spánkového laloku se totiž vyvíjí v rané embryonální fázi. Je důležitá pro zpracování emocí a také významně ovlivňuje naše chování při prožívání strachu nebo radosti. Zároveň může přispívat k větším sklonům k depresi. Pro svůj výzkum použili data o stresových událostech z dotazníků matek vyplňovaných v rámci studie ELSPAC, které následně propojili s více než stovkou skenů mozku jejich potomků vyhotovených o 25 let později.
Pokud matka v první polovině těhotenství prožívala nějaký typ stresu, děti měly zpravidla menší objem amygdaly. Ten, stejně jako větší objem této části mozku může mít podle vědců vliv na sklony k depresím v mladém dospělém věku. Menší objem amygdaly však automaticky neznamená, že se deprese u člověka rozvine. Jak náchylnost k depresím, tak samotný vznik totiž ovlivňuje mnoho různých faktorů.
Zdroje:
MAREČKOVÁ, Klára, Radek MAREČEK, Lenka ANDRÝSKOVÁ, Milan BRÁZDIL, Yuliya S. NIKOLOVA. Impact of Prenatal Stress on Anatomy Amygdala anatomy in Young Adulthood Timing and Location Matter. Biol Psychiatry Cogn Neurosci Neuroimaging. 2021 Aug 3:S2451-9022(21)00203-2. doi: 10.1016/j.bpsc.2021.07.009.
Zákoutí lidské mysli mohou být všelijaká, denně na ně má vliv mnoho faktorů a podepisují se do nich různé události. Dnes ale víme, že k formování lidské psychiky, například náchylnosti k depresi, mohou přispět již stresové události u matky v době těhotenství.
Zdraví máme ve svých rukou a to stejné platí pro náš mozek. Zásadní vliv na jeho vývoj má spánek nebo stres matek v těhotenství, vycvičit ho můžeme ale například žonglováním. Neurovědkyni Kláru Marečkovou znáte skrze výzkum zaměřený na mozek, jaká byla ale její cesta až k CELSPAC studii jsme se zeptali za vás.
