Rýma na jaře, svědění po jídle, kýchání v přítomnosti kočky či psa nebo ekzém. To jsou jen některé z projevů alergie. Co alergie vlastně znamená, jak vzniká a jak a proč ji u nás v CELSPAC v rámci populačních studií zjišťujeme?
Alergie postihují nejméně 30 % populace a jejich výskyt celosvětově narůstá. Mohou výrazně ovlivňovat každodenní život – od nepříjemných příznaků, jako jsou rýma, svědění nebo ekzém, přes omezení běžných aktivit až po závažné alergické reakce. Přesto zatím není dostatečně zmapováno, na jaké konkrétní alergeny je česká populace senzibilizována. Proto je důležité alergie v populačních studiích sledovat a zjišťovat, jaké faktory ovlivňují jejich vznik a zda mohou souviset i s dalšími onemocněními.
Alergie vzniká ve chvíli, kdy imunitní systém nepřiměřeně reaguje na látky, které jsou pro většinu lidí neškodné. Mezi nejčastější alergeny patří například pyly, roztoči, zvířecí srst, potraviny nebo plísně.
Při kontaktu s alergenem může u citlivého jedince dojít k senzibilizaci, při které si tělo vytvoří specifické protilátky, imunoglobuliny E (IgE), a ty se naváží na buňky imunitního systému (mastocyty nebo bazofily). Tato fáze se zatím neprojevuje žádnými symptomy.
Když se daný alergen dostane do těla znovu, naváže se na IgE na povrchu mastocytů nebo bazofilů a ty ze sebe uvolní specifické chemické látky, např. histamin. Tyto látky vyvolávají zánětlivou reakci, která se může projevit příznaky, jako jsou rýma, svědění, ekzém nebo otok.
V rámci našich populačních studií měříme senzibilizaci vůči jednotlivým alergenům, tedy přítomnost specifických IgE protilátek v krvi a jejich hladinu. K tomuto účelu využíváme test ALEX, který je prováděn na přístroji MAD MAX. Oproti běžným kožním prick testům, dokážeme vyšetřit přítomnost protilátek vůči 295 alergenům současně (mezi vyšetřované alergeny patří například pyly, roztoči, plísně, živočišné alergeny, potraviny), a to z malého množství krevního séra (200 mikrolitrů).
Test navíc umožňuje stanovit senzibilizaci nejen vůči alergenovým extraktům (směsím různých molekul), ale také vůči jednotlivým alergenovým molekulám, což je důležité například u zkřížené reaktivity. V tomto případě jsou si některé molekuly z různých zdrojů natolik podobné, že je mohou rozpoznávat stejné IgE protilátky. Člověk senzibilizovaný například vůči pylu tak může pociťovat obtíže i po konzumaci některých druhů ovoce či zeleniny.
Test je založen na principu metody ELISA prováděné na membráně, na níž jsou navázány jednotlivé alergeny. Specifické IgE z krevního séra se na ně naváží a následně se detekují pomocí enzymatické reakce, při níž vzniká barevný signál.
Čím vyšší je hladina specifických IgE protilátek, tím vyšší je zpravidla míra senzibilizace vůči danému alergenu. Pozitivní výsledek však nemusí znamenat, že alergen skutečně vyvolává alergickou reakci, a je potřeba jej vnímat v kontextu konkrétního člověka a jeho obtíží. O alergii mluvíme až tehdy, pokud se při kontaktu s daným alergenem objeví také odpovídající klinické příznaky.
Důležité je také zmínit, že alergie není neměnný stav – její projevy i intenzita se mohou v průběhu života měnit.
Test senzibilizace vůči alergenům je v rámci našich studií prováděn pouze pro výzkumné účely, nikoli za účelem diagnostiky. V případě pozitivního výsledku doporučujeme účastníkům jeho konzultaci s praktickým lékařem nebo alergologem.
Senzibilizaci a alergie sledujeme zvlášť z toho důvodu, že v české populaci stále není dostatečně zmapováno, vůči kterým konkrétním alergenům se senzibilizace nejčastěji objevuje a jak se vyvíjí v průběhu života. Dlouhodobé sledování účastníků v populačních studiích umožňuje tyto změny zachytit a zároveň je porovnávat s dalšími informacemi o jejich zdraví a životním prostředí. Můžeme tak hledat faktory, které se vznikem a vývojem alergií souvisejí, ale také zkoumat, zda mohou být zánětlivé procesy propojeny s dalšími onemocněními.
Momentálně test ALEX provádíme ve studiích Young Adults a TNG Children a ChiBra.
BRITISH SOCIETY FOR IMMUNOLOGY. Allergy [online]. British Society for Immunology, 2017, aktualizováno 2024 [cit. 2026-08-21]. Dostupné z: https://www.immunology.org/policy-and-public-affairs/briefings-and-position-statements/allergy.
SÁNCHEZ-BORGES, Mario, Bryan L. MARTIN, Antonella M. MURARO et al. The importance of allergic disease in public health: an iCAALL statement [online]. World Allergy Organization Journal. 2018, 11, 8 [cit. 2026-08-21]. DOI: 10.1186/s40413-018-0187-2. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5921992/.
Krev, moč, mateřské mléko, vzduch nebo třeba prach. V CELSPACU se věnujeme vzorkování nejrůznějších materiálů a prostředí. Mohou nám prozradit třeba i to, jakým okolním vlivům jsme neustále vystavováni – ať už třeba při procházce venku nebo doma při sledování televize v obýváku.
Kognitivní funkce jsou procesy, které nám umožňují rozpoznávat, pamatovat si, učit se a přizpůsobovat se neustále se měnícím podmínkám. Jsou zásadní pro vykonávaní každodenních činností a jejich dobré fungování je tak klíčem k zachování soběstačnosti a kvalitního života i ve stáří.
