Co se skrývá v prachu a jak se to zjistí?
Krev, moč, mateřské mléko, vzduch nebo třeba prach. V CELSPACU se věnujeme vzorkování nejrůznějších materiálů a prostředí. Mohou nám prozradit třeba i to, jakým okolním vlivům jsme neustále vystavováni – ať už třeba při procházce venku nebo doma při sledování televize v obýváku.
Z obýváku až do laboratoře
”Dítě do jednoho roku sní nezáměrně průměrně 30 mg prachu denně. Je to prach, který ulpí na rukách nebo třeba na nádobí," říká vědkyně Rozárka Jílková, která se v centru RECETOX věnuje právě sledování chemických látek zejména uvnitř budov. A dodává, že děti v rozmezí jednoho až šesti let sní prachu až dvojnásobně, tedy 60 mg prachu denně, protože si na zemi hrají a hračky často dávají do pusy. Od šesti let se pak množství snižuje opět na 30 mg prachu denně. “Já už jsem za svůj život snědla přibližně 400 g prachu,” směje se Rozárka Jílková.
A jak se tedy prach z obýváku dostane až do zkumavky v naší laboratoři? Nejprve náš tým pomocí vysavače se speciální hlavicí, kterou používají i policisté, vysaje různé části obývaných a používaných prostor. Tedy například koberec, kde si dítě hraje, nebo pohovku, kde rodina sedává. Když naši technici vyndají chuchvalec prachu z vysavače, čeká ho ještě dlouhá cesta předtím, než se z něj stane vzorek, který vědci mohou analyzovat.
Prach s filtrem se musí nejprve rozemlít a rozdělit na několik částí, abychom z jednoho vzorku získali co nejvíce informací. Část vzorku podrobíme extrakci, a to buď pomocí automatizovaného Soxhletova extraktoru nebo pomocí ultrazvukové extrakce. Prachové vzorky v této fázi ale obsahují velké množství látek, kvůli kterým není analýza možná. Proto vzorky buď filtrujeme, abychom se zbavili nečistot, nebo čistíme pomocí silikagelu a kyseliny sírové. Následuje zakoncentrování vzorku pod proudem dusíku, což někdy trvá dlouhé odpoledne. Tím získáme finální vzorek, který se analyzuje pomocí plynové nebo kapalinové chromatografie spojené s hmotnostní spektrometrií.
Ve vnitřním prostředí nemusíme vzorkovat jen prach, ale i ovzduší, a to třeba pomocí speciálních zařízení s polyuretanovou pěnou nebo pomocí aktivních vzorkovačů do zásuvky.
Co všechno z prachu vědci zjistí?
Jak omezit množství chemických látek, kterým jsme vystaveni?
Zdroje