Co se děje při alergii, jak ji odhalit a proč ji sledovat?

Alergie postihují nejméně 30 % populace a jejich výskyt celosvětově narůstá. Mohou výrazně ovlivňovat každodenní život – od nepříjemných příznaků, jako jsou rýma, svědění nebo ekzém, přes omezení běžných aktivit až po závažné alergické reakce. Přesto zatím není dostatečně zmapováno, na jaké konkrétní alergeny je česká populace senzibilizována. Proto je důležité alergie v populačních studiích sledovat a zjišťovat, jaké faktory ovlivňují jejich vznik a zda mohou souviset i s dalšími onemocněními.

Co se při alergii děje v našem těle

Alergie vzniká ve chvíli, kdy imunitní systém nepřiměřeně reaguje na látky, které jsou pro většinu lidí neškodné. Mezi nejčastější alergeny patří například pyly, roztoči, zvířecí srst, potraviny nebo plísně.

Při kontaktu s alergenem může u citlivého jedince dojít k senzibilizaci, při které si tělo vytvoří specifické protilátky, imunoglobuliny E (IgE), a ty se naváží na buňky imunitního systému (mastocyty nebo bazofily). Tato fáze se zatím neprojevuje žádnými symptomy. 

Když se daný alergen dostane do těla znovu, naváže se na IgE na povrchu mastocytů nebo bazofilů a ty ze sebe uvolní specifické chemické látky, např. histamin. Tyto látky vyvolávají zánětlivou reakci, která se může projevit příznaky, jako jsou rýma, svědění, ekzém nebo otok.

V rámci našich populačních studií měříme senzibilizaci vůči jednotlivým alergenům, tedy přítomnost specifických IgE protilátek v krvi a jejich hladinu. K tomuto účelu využíváme test ALEX, který je prováděn na přístroji MAD MAX. Oproti běžným kožním prick testům, dokážeme vyšetřit přítomnost protilátek vůči 295 alergenům současně (mezi vyšetřované alergeny patří například pyly, roztoči, plísně, živočišné alergeny, potraviny), a to z malého množství krevního séra (200 mikrolitrů).

Test navíc umožňuje stanovit senzibilizaci nejen vůči alergenovým extraktům (směsím různých molekul), ale také vůči jednotlivým alergenovým molekulám, což je důležité například u zkřížené reaktivity. V tomto případě jsou si některé molekuly z různých zdrojů natolik podobné, že je mohou rozpoznávat stejné IgE protilátky. Člověk senzibilizovaný například vůči pylu tak může pociťovat obtíže i po konzumaci některých druhů ovoce či zeleniny.

Test je založen na principu metody ELISA s mikročipovou technologií na nanočásticích, na nichž jsou navázány jednotlivé alergeny. Specifické IgE z krevního séra se na ně naváží a následně se detekují pomocí enzymatické reakce, při níž vzniká barevný signál. Senzibilizaci vůči alergenům pak můžeme určit jen v případě, že člověk byl danému alergenu již v minulosti vystaven a má v těle vytvořeny IgE protilátky.

Čím vyšší je hladina specifických IgE protilátek, tím vyšší je zpravidla míra senzibilizace vůči danému alergenu. Pozitivní výsledek však nemusí znamenat, že alergen skutečně vyvolává alergickou reakci, a je potřeba jej vnímat v kontextu konkrétního člověka a jeho obtíží. O alergii mluvíme až tehdy, pokud se při kontaktu s daným alergenem objeví také odpovídající klinické příznaky. 

Důležité je také zmínit, že alergie není neměnný stav – její projevy i intenzita se mohou v průběhu života měnit.

Test senzibilizace vůči alergenům je v rámci našich studií prováděn pouze pro výzkumné účely, nikoli za účelem diagnostiky. V případě pozitivního výsledku doporučujeme účastníkům jeho konzultaci s praktickým lékařem nebo alergologem.

Na co je naše kohorta Young Adults alergická?

V níže uvedených grafech je znázorněno, kolik z celkem 1 054 účastníků studie Young Adults v dotaznících uvedlo, že jim byla lékařem diagnostikována alergie na pyl, potraviny či hmyzí bodnutí nebo astma, jehož spouštěčem může být právě alergie.