I přes aprílové počasí je jaro tady. Kromě procházek v rozkvetlé přírodě to ale znamená i příchod alergií. Počet alergiků v posledních dekádách stále roste. Podle odborníků nějakou formou alergie trpí až třetina populace, sezónními alergiemi zhruba 15 procent lidí.
Alergií podle imunologa Vojtěcha Thóna z Centra Recetox, rozumíme přecitlivělostí, která je vyvolána po opakovaném setkání s alergenem a je zprostředkována specifickými imunoglobuliny IgE – bílkovinami, které tvoří imunitní systém jako odpověď na ohrožení organismu.
Pylové alergie se projevují zejména typickou alergickou, sennou rýmou nebo svěděním či pálením očí. Mezi další běžné příznaky patří kýchání, bolesti hlavy až migrény, zvýšená teplota či dýchací obtíže. Pylové alergie potrápí alergiky od března až do podzimu, v závislosti na tom, kdy zrovna kvetou rostliny dané alergeny. Alergikem se může stát každý prakticky každý, a to i v průběhu života. Ze sezónních alergií
Základem je znát svoje alergeny. Pokud trpíte příznaky jako je rýma, svědění či pálení očí v jarním období, asi vás nemine návštěva alergologa. Ten nejčastěji alergeny stanoví pomocí takzvaného prick testu. Jde o kožní test, kdy se konkrétní alergeny nanesou na předloktí pacienta a poté jsou plastovou jehlou vtlačeny do pokožky. Alergie lékař také může potvrdit odběrem krve. Když už znáte svoje alergeny, začněte včas brát léky doporučené vaším lékařem. Pomoci může sledovat pylové zpravodajství, které v sezóně každý týden informuje o aktuální pylové aktivitě.
V pylové sezóně oželte podvečerní procházku nebo kávu na zahradě, alergie totiž bývají nejsilnější kolem 18. a 19. hodiny. Vyrazit na výlet můžete po dešti, který vyčistí vzduch a spláchne alergeny.
Pro zmírnění příznaků si také můžete pomoci nošením roušky venku, častější výměnou oblečení, které nosíte venku, používáním hypoalergenních lůžkovin nebo zvlhčovačem vzduchu. Kuřáci, kteří trpí na pylové alergie, by se pak měli vyhýbat i kouření.
Podle WHO by mělo být dítě krmeno výlučně mateřským mlékem minimálně do 6 měsíců věku. Kojení je totiž výhodné pro spoustu důvodů. Kromě toho, že mateřské mléko obsahuje všechny živiny potřebné pro zdravý růst a vývoj dítěte, nachází se v něm například i probiotika a další imunitu podporující látky.
Uměle vyrobené látky známé pod zkratkou PFAS se hromadí v našem těle. Ani příroda se jich nedokáže jednoduše zbavit. Díky vzorkům krve účastníků studie Young Adults jsme mohli pozorovat, jak tyto "věčné chemikálie" ovlivňují a narušují imunitní systém.
