Dospělost v 18 letech? Možná papírově – výsledky studie ELSPAC

Kdo se účastnil studie ELSPAC ví, že spousta otázek byla směřována také na různé psychologické aspekty. Mezi nimi bylo například i sebehodnocení a vnímání sebe sama v období od dospívání do časné dospělosti. V našem výzkumu se ukázalo, že téměř dvě třetiny účastníků se ve věku 23 let necítily být dospělými, ale nacházely se někde mezi dospívajícími a dospělými.

Jak moc se sebehodnocení mění?

Z pohledu psychologie se stáváme dospělými za předpokladu, že jsme samostatní, jsme schopní se rozhodovat a máme pozitivní vztah k sobě samému – tedy celkové pozitivní sebehodnocení. Pocit dospělosti jde tak ruku v ruce se sebehodnocením, ale už ne tolik s věkem. Sebehodnocení začíná narůstat v 15 letech. Kolem 19. roku věku ale mírně klesá, ne však pod výchozí hodnoty v 15 letech. Dámy prominou, ale vyšší sebehodnocení má mužské pohlaví.

Ovlivnění sebehodnocení aneb co je doma, to se počítá

Říkáte si, co má vliv právě na formování sebehodnocení a dospělosti u adolescentů? V našem výzkumu se ukázalo, že velkou roli hraje vztah dospívajícího a rodičů a zároveň i psychická pohoda či nepohoda dotyčného. Citová nerovnováha snižuje sebehodnocení z dlouhodobého hlediska, zatímco vztah s rodiči jej ovlivňuje aktuálně.

Mamky a přátelé mají zelenou, taťkové brzděte

Dalším významným zjištěním ze studie je, že pozitivní sebehodnocení a pocit dospělosti v průběhu dospívání ovlivňuje dobrý vztah dotyčného s vrstevníky. V období časné dospělosti (23 let) pak výše zmíněné faktory ovlivňuje kvalita vztahu s matkou. Jestliže mladý dospělý vnímá otce jako příliš kontrolující osobu, jeho sebevědomí to naopak sráží.

Zdroje

Obrázek:

Happy 18th Birthday to my son. Autor Steve Jurvetson. Dostupné zde pod CC BY 4.0 CZ, licenční podmínky jsou dostupné zde.